Nejvýznamnější poznatky československého vojenského zpravodajství v exilu nejlépe dokumentují jím sestavené přehledy zpráv z července a srpna 1939. Podstatné jsou především jejich souhrnné závěry. Založeny byly na vyhodnocení informací z vlastních agenturních zdrojů a od spojeneckých zpravodajských složek. Úsudky československých zpravodajců spěly správným směrem. Dokladem je zpravodajský přehled za červenec 1939. Jeho obsah zůstal z podstatné části v platnosti i v srpnu. Jedna z meritorních pasáží zněla takto:
„a) Po stránce vojenské: Je nesporné, že vojenské velení německé dostalo rozkaz, aby provedlo všechny přípravy pro operaci proti Polsku a učinilo obranná opatření proti západu. Tyto přípravy jsou v plném proudu a podle nesporně autentické zprávy mají býti skončeny do 15. srpna tohoto roku. Podle názoru anglických vojenských kruhů není vyloučeno, že tyto přípravy jsou urychlovány.
b) po stránce politické: Zdá se, že definitivní rozhodnutí politické, pokud se týče doby vyvolání události, dosud učiněno nebylo.
c) celkově: Německo provádí rozsáhlá vojenská opatření pro každý případ. Užije jich v příhodné situaci a v době, kterou si samo určí“.
Citovaný bod a) vycházel z podkladové zpravodajsko-analytické formulace, která zněla: „Zpravodajská střediska říšsko-německé armády dostala rozkaz, aby veškeré přípravy vojenského rázu řídila tak, aby byly skončeny do 15. srpna 1939. Od této doby očekává se v těchto kruzích tzv. Spannung, tj. zpravodajská pohotovost, která předchází všem vážnějším událostem vojenským (tak tomu bylo před okupací Rakouska, před událostmi v září minulého roku a počátkem března tohoto roku).
Tato zpráva jest doplněna zprávami z několika různých pramenů v tom smyslu, že všechny přípravy vojenského rázu, směřující k případné akci proti Polsku, mají býti skončeny do 15. srpna 1939 (např. zlepšování a rozšiřování komunikací, drážních objektů v německo-polském pohraničí apod.).“
Původní zpráva pocházela v tomto případě od Paula Thümmela, který pracoval pro československé vojenské zpravodajství od roku 1936 pod krycí značkou A-54. V létě 1939 působil jako hlavní důvěrník pražské úřadovny Abwehru. Pro Moravcovu skupinu sepsal strojopisný záznam. Předmětná informace v něm figuruje jako bod č. 20. V německém originále zní takto: „Spannung (v originále podtrženo – pozn. K. S.): Die Spannung wird, vorausgesetz, dass der Termin nicht nochmals geändert wird, am 15. August 39 einsetzen und zwar für alle (v originále podtrženo – pozn. K. S.) Abwehrstellen des Reiches“. Možný český překlad zní: „Pohotovost se stanovuje na 15. srpna 39 za předpokladu, že termín již nebude změněn, a sice pro všechny říšské úřadovny Abwehru.“
Zmiňované datum 15. srpna 1939 je možné porovnat s reálným vývojem německých příprav na válku. Podstatné jsou zde především datové údaje z roku 1939, které dokumentují podstatné momenty vývoje, který směřoval k přepadu Polska:
Z výše uvedeného přehledu, je zřejmé, že datum 15. srpna, o nějž se jako o zásadní opíraly hlavní československé zpravodajské výstupy, se vskutku jeví jako významný kulminační bod. Je patrné, že vyznačoval fakticky poslední fázi německých příprav k napadení Polska. O tom, že s ním souvisejí významná opatření německého vojenského zpravodajství, nasvědčují zejména kroky, učiněné k 16. srpnu. Z toho důvodu je nutné předmětnému agenturnímu sdělení od agenta A-54 i souvisejícím podpůrným zprávám přiznat značnou objektivní hodnotu.
Exil se vyznačoval mnohými specifiky. Základní úkol vojenského zpravodajství ale nezměnil. V první řadě šlo o to, aby pro politické vedení odboje opatřovalo spolehlivé podklady pro zásadní rozhodnutí ve věcech československé účasti v předpokládané válce. Z řady zásadních důvodů bylo podstatné, že se plk.gšt. František Moravec dal se svou zpravodajskou skupinou k dispozici Edvardu Benešovi krátce po již zmíněném příletu na Britské ostrovy. Tito muži měli zcela jasno v tom, že Beneše uznávali stále jako hlavu státu a vrchního velitele. Vliv jejich poznatků lze rozpoznat mimo jiné v prezidentových vzkazech do vlasti z léta 1939, v nichž prognózoval příští události. Ve vzkazu do vlasti z 21. srpna 1939 Beneš označil dny od 20. do 30. srpna za pravděpodobné období napadení Polska. Na data 26. a 27. srpna upozorňoval jako na kritická. Zmíněné poselství putovalo do protektorátu kurýrní cestou.
Z uvedeného nástinu lze vyvodit následující závěry. Vojenské zpravodajství československého odboje ve sledovaném období neproniklo k nejutajovanějším skutečnostem Velkoněmecké říše. Nicméně kritickou, pečlivou a pozornou komparací dílčích poznatků z vlastních zdrojů se sděleními od spojeneckých zpravodajských organizací bylo objektivně schopno držet krok s vývojem obecné situace. V zásadě správně předvídalo dobu vypuknutí války, přestože klíčové informace postrádalo. Nešlo o pouhý odhad, ale o výsledek použití kvalifikovaných analytických a syntetizujících metod práce s informační materií rozličné úrovně a původu. Výstupy nebyly zaměřeny jen úzce vojensky. Nesly pečeť snahy o zohlednění širšího spektra faktorů, jež přispívaly k úplnějšímu zpravodajskému obrazu. Československý odboj díky této informační bázi nepostupoval nahodile, anebo jen na základě příliš obecného očekávání. Své politicko-diplomatické kroky, zejména v souvislosti s obnovou armády v zahraničí, zjevně podřizoval solidním zpravodajským předpokladům o nepříteli a jeho záměrech. Podstatné bylo zejména to, že mu tato podložená predikce umožnila zavčas promyslet, zpracovat a vládám spojeneckých zemí předložit formalizované koncepční návrhy a požadavky ve věci exilového vojska. Vypuknutí války československý odboj nepřekvapilo. Potvrdilo jeho očekávání.