I v Berlíně bylo v létě 1961 horko: stavěla se Zeď

I v Berlíně bylo v létě 1961 horko: stavěla se Zeď

09. 08. 2013

Nedožila se ani čtyřicet let. Byla symbolem studené války, rozdělení světa na dvě části: demokratickou západní a nesvobodnou východní. Postavena byla v létě roku 1961, padla na konci roku 1989. Berlínská zeď.

 

Druhý srpnový týden roku 1961 se skutečně vydařil. Příjemné letní počasí lákalo k procházkám i k návštěvě Západního Berlína. Jen v pátek 11. srpna prošly kontrolními stanovišti desítky tisíc Berlíňanů za prací, na nákupy či na návštěvu příbuzných.

O den později se metropole začala pomalu vylidňovat. Každý, kdo mohl, chtěl strávit nadcházející sluneční den mimo město. Opozdilci, kteří procházeli sobotními nočními ulicemi, sice zaznamenali zvýšený ruch na ulicích a ve stanicích metra, ale nepřikládali mu větší význam.

Berlín se pomalu ukládal ke spánku a nic nenasvědčovalo tomu, že nedělní ráno 13. srpna přinese šokující probuzení.

 

Vraťme se o několik let nazpět. Krátce po skončení druhé světové války v Evropě byly Německo a hlavní město Berlín rozděleny na čtyři okupační pásma. Se vznikem dvou samostatných německých států v roce 1949 – Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo – došlo i k rozdělení města na dva samostatné celky.

Západní Berlín, enkláva hluboko vklíněná do východoněmeckého území, se stal nejen symbolem demokracie, ale i spojeneckých závazků USA vůči SRN a západoevropským spojencům. O podlomení pozice Spojených států v západní Evropě se Sovětský svaz pokusil již v roce 1948. Na separátní měnovou reformu v západních okupačních pásmech reagoval blokádou pozemních a vodních komunikací vedoucích do západních sektorů města, jehož obyvatelé byli takřka rok zásobováni leteckým mostem.

Do centra světové politiky se Berlín dostal opět na sklonku roku 1958, kdy Nikita Sergejevič Chruščov navrhl přeměnit Západní Berlín ve svobodné a demilitarizované město a třem západním mocnostem zaslal ultimátum, v němž požadoval, aby se transformace Berlína uskutečnila do šesti měsíců, jinak Sovětský svaz předá své kontrolní pravomoci příslušným orgánům NDR. Toto ultimátum nově předložil po neúspěšných rozhovorech s novým americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym ve Vídni na počátku června 1961.

Již tehdy však bylo jasné, že se mu nepodaří jeho požadavky prosadit, a tak se spokojil s minimální variantou – oddělením Západního Berlína od východoněmeckého území. Toto opatření také řešilo jeden ze základních problémů NDR – útěk obyvatel přes Západní Berlín do Západního Německa.

Na konci 40. a počátku 50. let považovaly východoněmecké orgány útěky za způsob ozdravění východoněmecké společnosti, neboť utíkali především bývalí majitelé vyvlastněných závodů a velkých pozemkových majetků, i jako prostředek denacifikace společnosti. V podmínkách všeobecného nedostatku potravin, bytů a práce znamenala každá nezaopatřená osoba, která opustila NDR, jisté ulehčení.

Proud utečenců zesílil v průběhu roku 1952, kdy NDR nastoupila cestu urychleného budování socialismu spojeného s masivním zbrojením a redukcí sociálních programů. Nespokojenost obyvatelstva vyvrcholila 17. června 1953 povstáním proti režimu a donutila vedení NDR k přijetí řady systémových opatření – zvolnění tempa kolektivizace, propuštění rolníků uvězněných např. za nesplnění dodávkových povinností, k snížení cen atd. Ale i tato opatření měla jen krátkodobý účinek a počet útěků na Západ se opět začal zvyšovat. Odchod především mladých a kvalifikovaných pracovních sil se stal vážným ekonomickým i politickým problémem.

V dalších letech vedení NDR přijímalo jen dílčí, izolované kroky, které měly především represivní charakter. Zpřísnila se kontrola při cestách do Západního Berlína a prohloubilo se sledování vlastního obyvatelstva.

Bezpečnostní orgány mimo jiné vyhodnocovaly inzeráty v novinách nabízející prodej nemovitostí, nábytku a automobilů a evidovaly výběr větších finančních částek, při nichž musely být předkládány průkazy totožnosti, stejně jako při nákupu hodnotnějšího spotřebního zboží, především fotoaparátů a optických přístrojů, které bylo možné v SRN výhodně zpeněžit. Souběžně s tím se vytvářela síť konfidentů, například mezi taxikáři a listonoši. Koncem roku 1957 přikročilo vedení NDR k dalšímu restriktivnímu opatření – drastickému omezení cest na Západ.

Zákaz vycestování vyvolal nespokojenost zejména mezi těmi, kteří měli na Západě členy rodiny nebo příbuzné, a ve svých důsledcích vedl k další vlně útěků. Vedení Jednotné socialistické strany Německa (SED) v čele s prvním tajemníkem Waltrem Ulbrichtem ovšem nechtělo připustit, že jde o důsledky systémových chyb a příčiny útěků spatřovalo především v nedostatku uvědomění, který měla překonat intenzivní propaganda. Pro mnohé se však rostoucí ideologický tlak stal dalším motivem k útěku.

 

Opatření k zajištění výstavby Zdi probíhala za nejpřísnějšího utajení. První srpnový den dostaly policejní jednotky rozkaz zabezpečit přesun nezbytného stavebního materiálu do Berlína. Dne 9. srpna byly do prostoru severně a jižně od metropole vyvedeny 1. a 8. motorizovaná střelecká divize na údajné cvičení.

O tři dny se v pozdních nočních hodinách do Berlína přemístili příslušníci dvou motorizovaných střeleckých pluků, jednoho tankového pluku, průzkumného a ženijního praporu. Další jednotky 1. a 8. motorizované střelecké divize uzavřely v součinnosti s 5. pohraniční brigádou vnější prstenec okolo Západního Berlína.

V průběhu noci policejní jednotky obsadili nádraží na hranici mezi sektory a krátce nato byl zastaven provoz S-bahnu a metra. Příslušníci policejních jednotek přesušili komunikace, nainstalovali na nich tzv. španělské jezdce, zarazili sloupy a natáhli ostnatý drát, který v dalších dnech nahradila betonová bariéra. Hranice se Západním Berlínem byla uzavřena okolo šesté hodiny ranní.

Stavba Zdi upevnila status quo v Evropě. Sice výrazně přispěla ke stabilizaci východoněmeckého režimu, ale rozdělila desetitisíce rodin, ovlivnila život statisíců Němců a zároveň stála životy stovek lidí. Její odstranění v roce 1989 se stalo symbolem krachu komunistických režimů.

Jaroslav Láník

 

Aktuálně



Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

30. 01. 2025
Další díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází na webu iDNES.cz, a k němuž…
V Armádním muzeu Žižkov se v březnu koná významná mezinárodní konference o vojensko-politických spojenectvích

V Armádním muzeu Žižkov se v březnu koná významná mezinárodní konference o vojensko-politických spojenectvích

28. 01. 2025
Mezinárodní konference “Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední…
Rudá armáda osvobozuje koncentrační tábor v Osvětimi

Rudá armáda osvobozuje koncentrační tábor v Osvětimi

27. 01. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Karel Kutlvašr / 27. 1. 1895 - 2. 10. 1961

Karel Kutlvašr / 27. 1. 1895 - 2. 10. 1961

27. 01. 2025
V pondělí 27. ledna 2025 jsme si připomněli 130 let od narození…
Seriál 1945 - Rok osvobození: Hitler se přesouvá do bunkru pod říšským kancléřstvím

Seriál 1945 - Rok osvobození: Hitler se přesouvá do bunkru pod říšským kancléřstvím

21. 01. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…