Pro rodáka z Dolních Vilémovic nedaleko Třebíče (24. června 1913) to byl jistě velmi významný den. Za rok a půl se však zapsal do dějin ještě výraznějším způsobem. V Londýně se na základě zpráv o Heydrichově teroru uskutečnila 3. října 1941 porada čs. zpravodajců, na které bylo rozhodnuto o provedení odvetné akce. Cílem se měl stát Karl Hermann Frank nebo Reinhard Heydrich. Operace dostala označení ANTHROPOID a měla být provedena dvojicí důkladně vycvičených vojáků. Vybráni byli rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Během doplňujícího výcviku se však Svoboda zranil a nemohl dále pokračovat v přípravě na úkol. Na Gabčíkovo přání byl nahrazen rotmistrem Janem Kubišem, což vzápětí potvrdil mjr. Karel Paleček, který předtím Kubiše osobně vybíral. K odletu skupiny ANTHROPOID došlo až v noci z 28. na 29. prosince 1941. Orientace posádky byla velmi ztížena tím, že většinu orientačních bodů pokrylo velké množství sněhu, pod nímž zmizely železnice, řeky i menší města. Tak se stalo, že namísto východně od Plzně vysadila skupinu u obce Nehvizdy, východně od Prahy. Podle původních pokynů odjeli na Plzeňsko. Zakrátko si vybudovali síť spolupracovníků a podařilo se jim navázat kontakt i s dalšími parašutisty. V noci z 25. na 26. dubna se na Plzeňsku rozhořely ohně, které měly vyznačit plochu pro bombardování Škodových závodů. Akce však nevedla ke kýženému výsledku, neboť ke svržení nákladu z bombardérů došlo mimo určený prostor.
Poté se již ANTHROPOID naplno věnoval přípravám svého úkolu. Dne 27. května 1942, krátce po půl jedenácté, musel protektorův vůz při cestě z Panenských Břežan na Pražský hrad zpomalit v ostré pravotočivé zatáčce vedoucí do ulice V Holešovičkách. Tohoto okamžiku využil Gabčík, jehož úkolem bylo Heydricha z bezprostřední blízkosti zastřelit. Jeho samopal se však v kritickou chvíli zasekl. Automobil ujel několik metrů, než jej Kubiš zasáhl upravenou bombou. Střepiny zranily Heydricha do pravého boku a lehce na obličeji poranily i samotného Kubiše. Po atentátu bylo nezbytné nalézt vhodný a bezpečný úkryt. Ideálním místem se stal pravoslavný kostel Cyrila a Metoděje v Resslově ulici u Karlova náměstí…
V brzkých ranních hodinách 18. června započala velká akce gestapa proti parašutistům v kostele. Po vstupu do kostela byli útočníci zasypáni palbou obránců z kůru. Po téměř dvouhodinovém boji byli nalezeni Josef Bublík a Adolf Opálka, kteří po vystřílení munice spáchali sebevraždu zastřelením, a Jan Kubiš, těžce zraněný střepinami granátů. Bublík a Kubiš ještě jevili známky života, a proto byli okamžitě převezeni do nedalekého lazaretu SS v Podolí. Byli těžce zranění a v bezvědomí, ani jeden se již k životu neprobral.