JAROSLAV ODSTRČIL / 6. listopadu 1912 - 23. června 1944

Před 110 lety se narodil důstojník 1. československé smíšené brigády ve Velké Británii a parašutista, velitel skupiny CALCIUM. Ta byla vysazena na území protektorátu v dubnu roku 1944. Úkolem skupiny bylo provádění zpravodajské a organizační činnosti ve východních Čechách a na Českomoravské vysočině. Úkryt skupiny byl v létě 1944 vyzrazen a při boji s gestapem ppor. Odstrčil padl. Zbylým příslušníkům skupiny CALCIUM se podařilo setřást pronásledovatele a úspěšně bojovat s nacisty až do konce války. Ppor. Odstrčil byl po osvobození povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty v zál. in memoriam.

Jaroslav Odstrčil se narodil 6. listopadu 1912 v Brníčku (okres Šumperk) v chudé rodině domkáře Jana Odstrčila a jeho manželky Anny, rozené Chlebníčkové. Vyrůstal bez otce, který byl za první světové války zajat a zemřel v srpnu 1917 v zajateckém táboře na území dnešního Rumunska. Hospodářství vedl společně s matkou jeho starší bratr Jan. Právě s jeho pomocí mohl později po smrti matky (26. 6. 1934) dostudovat.

Po ukončení školní docházky na obecné škole v rodné obci se stal na podzim 1925 studentem českého reálného gymnázia v Zábřehu na Moravě, kde na jaře 1933 maturoval. Poté se zapsal ke studiu práv na Masarykově univerzitě v Brně. Na studium si vydělával poskytováním kondicí. Na jaře 1938 promoval a po dosažení titulu doktora práv nastoupil jako auskultant u Zemského soudu v Brně.

Dne 1. 3. 1939 byl prezentován k výkonu voj. prez. služby u p. pl. 27 v Uherském Hradišti (odveden byl již 16. 3. 1934, ale nástup služby mu byl z důvodu vysokoškolského studia několikrát odložen). Jeho další působení v čs. armádě však ukončila okupace ČSR a již 21. 3. 1939 byl propuštěn na trvalou dovolenou. Vrátil se do Brna, kde opět nastoupil na své místo u Zemského soudu, ale současně hledal cestu k útěku do zahraničí.

Dne 9. 7. 1939 se ukryl v železničním vagónu s uhlím a v prostoru Bohumína překročil hranice do Polska. Zde byl prezentován na čs. konzulátu v Krakově, odeslán do vojenského tábora v Bronowicích a odtud do Francie, kam připlul na lodi Chrobry. Dnem 2. 8. 1939 nastoupil službu v řadách fr. Cizinecké legie, 16. 8. 1939 byl zařazen k jejímu 1. pěšímu pluku a zároveň byl odvelen do výcvikového tábora El Hajdar v Alžíru.

Po vypuknutí druhé světové války přijel do Agde, kde byl 26. 9. 1939 zařazen do čs. zahraniční armády. Zpočátku konal službu u roty doprovodných zbraní čs. pěšího pluku 3, odkud byl odeslán do školy na důstojníky pěchoty v záloze, kterou úspěšně absolvoval 28. 4. 1940. Následně byl 1. 5. 1940 povýšen do hodnosti čet.asp. a 25. 5. 1940 přemístěn k 8. rotě čs. pěšího pluku 1. S touto jednotkou se také v rámci tzv. divizní pěchoty zúčastnil bojů na západní frontě.

Po porážce Francie byl evakuován do Británie, kam připlul 13. 7. 1940 na lodi Rod el Farag. Po reorganizaci čs. pozemních jednotek ve Velké Británii a vzniku 1. čs. smíšené brigády byl zařazen k 1. rotě pěšího praporu 1. Dosavadní služební zařazení ho však neuspokojovalo, a tak se přihlásil k plnění zvláštního poslání ve vlasti. V termínu od 21. 2. do 20. 3. 1942 absolvoval základní sabotážní kurs na STS 26 ve Skotsku (zde byl 7. 3. 1942 povýšen na ppor.pěch.), odkud byl bezprostředně poté odeslán do parakursu na STS 51 v Ringway u Manchesteru, který úspěšně zakončil 27. 3. 1942. Dne 26. 7. 1942 byl odvelen k čs. výcvikové stanici na STS 46 v Chicheley Hall.

Své schopnosti si neustále rozšiřoval v dalších a dalších kursech. V době od 31. 8. do 13. 9. 1942 prošel výcvikem v průmyslové sabotáži na STS 31 v Southamptonu, od 25. 10. do 14. 11. 1942 absolvoval kurs válečné propagandy, který se konal u BBC v Londýně, od 29. 12. 1942 do 20. 1. 1943 se zúčastnil dokončovacího kurzu na STS 26 ve Skotsku a dnem 23. 2. 1943 byl přidělen na vyčkávací stanici SIS a odtud 29. 4. 1943 vyslán k doplňujícímu tělovýchovnému kurzu v Hendonu. Zde zůstal až do 15. 5. 1943 a ve dnech 16.–21. 5. 1943 prošel zdokonalovacím parakursem na STS 51 v Ringway.

Právě tou dobou byl ustanoven velitelem skupiny CALCIUM. Jeho výcvik nicméně i poté pokračoval: od 24. 5. do 20. 7. 1943 byl frekventantem spojovacího kursu SIS, jehož součástí byl fotografický výcvik a poté pobýval na STS 1 v Londýně. K SIS se vrátil 2. 8. 1943 a prodělal zde ve dvou turnusech konspirativní cvičení (25. 8.–3. 9. 1943 a 24.–30. 9. 1943).

Dnem 1. 10. 1943 nastoupil službu na londýnské Stanhope Terrace, odkud byl spolu se svými druhy 3. 11. 1943 letecky odeslán přes Maltu do Alžíru a odtud počátkem ledna 1944 na základnu Brindisi v Itálii, kde byli přiděleni k čs. výcvikové stanici. Skupinu CALCIUM kromě ppor. Odstrčila tvořili zástupce velitele rtm. Josef Gemrot, rtn. František Široký a radista rtn. Karl Niemczyk. Jejich úkolem bylo provádění zpravodajské a organizační činnosti ve východních Čechách a na Českomoravské vysočině. Ke splnění svého úkolu byla skupina vybavena dvěma rádiovými komplety s názvem „Zdenka“ (později přejmenována na „Miladu“).

První pokus o vysazení skupiny skončil neúspěchem, při druhém, kdy byla nad protektorát dopravována společně s výsadkem BARIUM, se již vysazení podařilo. Letoun startoval do akce 3. 4. 1944 ve 20:15 z letiště v Brindisi a 4. 4. 1944 kolem 00:50 byli parašutisté vysazeni poblíž Čejkovic v chrudimském okrese (ppor. Odstrčil disponoval protektorátní občanskou legitimací na jméno Jaroslav Ocelka). Skupina se sice po seskoku sešla, ale část vybavení nenalezla a ta padla do rukou gestapa. Protože se parašutistům ve východních Čechách nepodařilo navázat spojení, přešli na moravskou část Vysočiny, kde nalezli úkryt a navázali spojení s rodící se Radou tří, zejména s kpt.gšt. Karlem Veselým-Štainerem.

Dne 21. 5. 1944 se CALCIU podařilo dosáhnout rádiového spojení s Londýnem. Po první relaci se skupina rozdělila. Niemczyk a Široký se přesunuli do Proseče u Skutče, Gemrot s Odstrčilem se skrývali u hajného Josefa Pavlase v zemljance u Netína nedaleko Velkého Meziříčí. Na konci června 1944 představitelé Rady tří přes výhrady parašutistů rozhodli o soustředění celé skupiny v Netíně. Shodou okolností byl právě tehdy tamní úkryt vyzrazen konfidentkou gestapa Marií Brixovou a brněnská řídící služebna gestapa připravila na 23. 6. 1944 na parašutisty zátah.

V nastalé přestřelce se lehce zraněnému rtm. Gemrotovi podařilo uprchnout, obklíčený ppor. Odstrčil však takové štěstí neměl. Po dobu 15 minut se sice přesile gestapa úspěšně bránil, ale při pokusu prostřílet se z obklíčení padl. Jeho mrtvé tělo bylo převezeno na četnickou stanici ve Velkém Meziříčí, zde identifikováno a následně zpopelněno v brněnském krematoriu. Popel převzali příslušníci gestapa, kteří jej krátce před osvobozením Brna rozmetali u bočního vchodu do budovy právnické fakulty. Shodou okolností tedy právě u školy, na níž ppor. Odstrčil před válkou studoval.

Zbylým příslušníkům skupiny CALCIUM se podařilo setřást pronásledovatele z řad gestapa a úspěšně bojovat s nacisty až do konce války. CALCIUM se tak zařadilo mezi nejúspěšnější skupiny vysazené do protektorátu. Podařilo se jí po roční přestávce navázat spojení vlasti s Londýnem, spojila se s jednou z nejvýznamnějších odbojových skupin – Radou tří a na okupovaném území pracovala vůbec nejdéle ze všech výsadků, které do protektorátu z Velké Británie seskočily.

Ppor. Jaroslav Odstrčil byl po osvobození dnem 1. 11. 1945 povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty v zál. in memoriam. Jeho starší bratr Jan byl v červnu 1944 zatčen gestapem, převezen do Brna a tam vyslýchán za použití bestiálního násilí. Následně byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně a v terezínské Malé pevnosti.

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů.