Už jen do čtvrtka 20. září 2018 mohou zájemci navštívit ve Vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého na pražských Hradčanech expozici, jež je věnována historii jedinečného svatostánku vystavěného rakousko-uherskými vojáky v roce 1916 na horské planině Javorca nedaleko od slovinského Tolminu. Oceňovaná výstava od Damjany Fortunat Černilogar, ředitelky Tolminského muzea, se do České republiky dostala díky spolupráci Velvyslanectví Slovinské republiky v Praze, Vojenského historického ústavu Praha a Duchovní služby AČR.
V roce 1916 vojáci rakousko-uherské 3. horské brigády, náležející k XV. sboru, postavili za frontovou linií sočského bojiště v údolí říčky Tolminky pamětní kapli podle návrhu vídeňského umělce Remigia Geylinga. Při volbě lokality bylo rozhodující, aby ji nepřítel nemohl pozorovat a aby byla stejně vzdálena od všech bojových pozic brigády na okolních horských vrcholech Vodil vrh, Mrzli vrh, Sleme a Rdeči rob. Kaple byla postavena z dobrovolných příspěvků vojáků c. a k. 3. horské brigády a také všechny práce vykonávali vojáci dobrovolně v době, kterou měli vyhrazenu k oddechu za frontou.
S přípravou terénu ke stavbě se započalo 1. března 1916, základy stály již na konci března a při slavnosti položení základního kamene 4. dubna byla po bohoslužbě pod vstupní portál zazděna listina s poselstvím o účelu této pamětní kaple. Na základech vyzděných z kamenných bloků vyrostla během 184 dnů dřevěná stavba, jež vyžadovala velké množství smrkového a modřínového dřeva. Kapli s apsidou o délce 18 metrů a šířce 7,4 metru se podařilo postavit za 184 dnů. Pamětní kaple na Javorci byla předána k užívání na Slavnost Všech svatých 1. listopadu 1916.
Po dokončení kapli obklopoval okrasný park s dřevěnou vyřezávanou pergolou a kamennou obezdívkou. Nad vstupem ční zvonice se slunečními hodinami, rakousko-uherským státním znakem a latinským nápisem Pax (mír). Vnější stěny zdobí 20 stylizovaných erbů korunních zemí Rakouska-Uherska. V zádveří je 12 dřevěných pilířů a při vstupu do interiéru návštěvníka zaujme harmonie čtyř převládajících barev: černé, modré, zlaté a bílé.
Nad oltářním stolem je původní tabernákl z černého leštěného a opracovaného kamene. Dveře z lipového dřeva vyřezal podle Geylingova návrhu tyrolský řezbář Anton Perathoner. Bílá holubice na oltářní mozaice symbolizuje Ducha Svatého, jemuž je kaple zasvěcena. Křesťanská liturgie uctívá sv. Ducha jako symbol míru, moudrosti a lásky. Dřevěný rám oltářní partie a výplně i kříž s Kristem vyřezaným z lipového dřeva jsou opět dílem Antona Perathonera, který se řídil Geylingovou předlohou. Na vrcholu stupňovité kompozice je umístěn svícen z pozlaceného dubového dřeva. Nahoře je skleněná mozaika – jediná ozdoba v kapli, která není dílem vojáků 3. horské brigády. Boční lodě se přichylují k apsidě a jejich stěny zdobí Geylingovy obrazy andělů.
Působivý je pohled na 2565 jmen padlých rakousko-uherských vojáků, jež jsou vypálena do otočných dubových desek rozvěšených na vnitřních stěnách kaple. Mezi nimi najdeme také nemálo vojáků z českých zemí, zejména příslušníků c. a k. pěších pluků č. 18 a 91.
Kaple na Javorci leží v nadmořské výšce 571 m. n. m., v krajině s nepříznivými klimatickými podmínkami, což vyžaduje její neustálou údržbu. Na objektu se dosud provedly čtyři větší opravy. Roku 1934 dokončil první restaurátorské práce italský Opevňovací úřad armádního sboru v Udine (Ufficio delle fortificazioni del Corpo d‘armata di Udine). Tehdy doplněný nápis Ultra cineres hostium ira non superest (Hněv nepřátel nejde za hrob) propůjčuje kapli další nadčasové poselství. Po druhé světové válce se o kapli nějakou dobu příkladně staral místní občan Franc Gregorčič, později však stavba začala nezadržitelně chátrat. V letech 1980–1982 zajistil Památkový úřad v Nové Gorici komplexní obnovu, po níž se kaple znovu zaskvěla v plné kráse. Roku 1998 zasáhlo oblast Javorci silné zemětřesení, jež kapli poničilo. V letech 2004–2005 proběhla třetí větší rekonstrukce objektu po zemětřesení. Zatím naposled vstoupili do interiéru kaple restaurátoři v dubnu roku 2016, po deseti letech od poslední obnovy.
Kaple na Javorci je výjimečná nejen z uměleckého hlediska, ale i proto, že vznikla v době války na území krutého sočského bojiště. Slovinská republika prohlásila pamětní kapli sv. Ducha na Javorci roku 1999 za kulturní památku státního významu díky jejím kulturním, uměleckohistorickým, historickým, architektonickým, krajinářským a dalším mimořádným vlastnostem. Javorca je jako výjimečná kulturní památka známa také v Evropě. V roce 2007 byla zařazena na seznam evropského kulturního dědictví a letos obdržela prestižní označení Evropské dědictví (European Heritage Label).
Javorca na Cestě míru je dnes místem setkávání a společné vzpomínky na padlé ze sočské fronty. Jedinečná secesní perla, památník míru a symbol smíření, zve k návštěvě i k zamyšlení nad svým křehkým a působivým protiválečným poselstvím a připomíná, že o mír je zapotřebí stále usilovat.
Damjana Fortunat Černilogar (Tolminské muzeum), Tomáš Kykal (VHÚ Praha)