Josef Berounský - Smrt v arktických vlnách

18. 07. 2024

Čeští vojáci umírali v letech druhé světové války ve všech koutech světa – i v arktické oblasti ve vlnách Severního ledového oceánu jako sedmačtyřicetiletý bývalý legionář v Rusku a organizátor československých zahraničních leteckých jednotek ve Francii a Velké Británii plukovník Josef Berounský.

Josef Berounský (1895–1942) zahynul na palubě britského křižníku Edinburgh poté, co plavidlo při cestě
do Velké Británie zasáhlo torpédo vypálené z německé ponorky. FOTO: Sbírka Jiřího Rajlicha

Narodil se 31. srpna 1895 ve Slaném, ale výbuch první světové války jej zastihl v Rusku, kde studoval na právnické fakultě charkovské univerzity. V srpnu 1916 se přihlásil do československých legií, po absolvování důstojnického kurzu se zapojil do bojů, byl dvakrát raněn, ale jako velitel jedné z rot 2. čs. střeleckého pluku „Jiřího z Poděbrad“ se po uzdravení zúčastnil opět bojů – tentokrát s bolševiky o Transsibiřskou magistrálu. Do vlasti se vrátil jako kapitán v květnu 1920. V armádě již zůstal a v roce 1922 přešel k letectvu, kde po výcviku (včetně stáže ve Francii) skončil mezi stíhači. V kritickém roce 1938 velel v Praze­‑Kbelích Leteckému pluku 4 se stíhačkami Avia B-534.

Po nacistické okupaci přešel s rodinou již v červenci 1939 ilegálně do Polska a odtud do Francie a po její rychlé porážce do Velké Británie. V srpnu 1941 byl však kvůli své znalosti ruského jazyka a noblesnímu diplomatickému jednání vyslán do Moskvy ve funkci zástupce náčelníka čs. vojenské mise v SSSR s úkolem věnovat se otázkám le￾tectva. Po úmrtí manželky Milady se ale musel kvůli svým dvěma dětem vrátit na Britské ostrovy. Spolu s ním mělo v rámci arktického konvoje QP-11 na britském lehkém křižníku Edinburgh odplout i sedm dalších československých letců, nedávno propuštěných ze sovětské internace. Křižník měl do Velké Británie dovézt i 465 zlatých cihel o celkové hmotnosti 5,5 tuny, jimiž Sovětský svaz splácel Spojencům dodávky válečného materiálu. Do svého cíle však tato moderní válečná loď o výtlaku 13715 tun nikdy nedoplula.

Její plavbu zastavil 30. dubna 1942 asi 300 kilometrů severně od Murmansku útok německých ponorek. Velitel konvoje z obavy o „zlatý“ Edinburgh nařídil, aby se křižník odpojil kvůli větší možnosti manévrování, což však nebyl příliš šťastný nápad. Nejdříve jej zasáhla dvěma torpédy ponorka U 456 a o dva dny později se při pokusu o návrat do Murmansku stal terčem útoku německých torpédoborců a skončil na dně moře.

Většinu jeho posádky i pasažérů zachránily britské lodě. Mezi mrtvými byl však bohužel i plukovník letectva Josef Berounský, který zahynul již při útoku ponorky U 456. Jedno z jejích torpéd zasáhlo totiž křižník právě v místě, kde měl kajutu…

Jindřich Marek

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 1. září 2017

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…