Obourukým střelcem byl rotmistr Josef Gemrot, který se narodil 27. prosince 1911 v obci Louky nad Olší (dnes část Karviné). Vyučil se truhlářem, ale několik let pracoval jako horník. V lednu 1938 byl přijat ke státní policii, v jejíchž řadách jako příslušník pohraničních jednotek Stráže obrany státu prožil dramatický rok 1938 i německou okupaci o půl roku později.
V červnu 1939 spolu se svým o sedm let mladším bratrem Fridolínem (pozdějším úspěšným radarovým operátorem u československé letky 68. noční stíhací perutě RAF) zamířil do zahraničního odboje. Ve Velké Británii patřil v srpnu 1941 do první skupiny československých parašutistů, která ve Skotsku absolvovala náročný bojový výcvik. Do okupované vlasti byl však po řadě speciálních kurzů vysazen polskými letci poblíž Čejkovic na Chrudimsku v rámci čtyřčlenné paraskupiny CALCIUM ze základny v jižní Itálii až v noci z 3. na 4. dubna 1944. Jejich radiostanice po mnoha měsících pomohla českému domácímu odboji opět navázat přímé spojení s vedením zahraničního odboje v Londýně!
Po již zmíněné přestřelce 23. června 1944 u Netína se mu, zraněnému, podařilo ukrýt v podzemním úkrytu, později v Březí nad Oslavou a poté ve Studnicích u Nového Města na Moravě. Po uzdravení pokračoval dál v plnění svého úkolu až do konce války, kdy jeho skupinu ve Svratce „omylem“ zajali sovětští parašutisté a na několik dní internovali.
Po demobilizaci se v hodnosti nadporučíka vrátil k policii, tehdy již Sboru národní bezpečnosti, kde působil ve výcvikovém středisku ve Zbirohu jako velitel kurzů střelby. Uplatňoval zde principy pudové střelby, získané při výcviku ve Velké Británii, a objevil se tehdy s pistolí v ruce při střelbě i ve filmových týdenících. Na rozdíl od mnoha perzekvovaných kamarádů ze zahraniční armády byl v lednu 1950 propuštěn ze služby kvůli skutečným dlouhodobým zdravotním potížím. Zemřel 11. srpna 1955 v Ostravě na následky zhoubné nemoci v pouhých 44 letech.