Josef Knop - Kalvárie českého vojáka

29. 07. 2024

Jeho život reprezentuje hořké osudy tisíců českých vlastenců, které nemilosrdně zničil komunistický režim. Josef Knop se narodil 30. ledna 1909 v Žamberku, po maturitě na gymnáziu v roce 1929 nastoupil vojenskou prezenční službu a absolvoval v Opavě školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Tehdy se rozhodl stát se vojákem z povolání a v roce 1932 dokončil Vojenskou akademii v Hranicích jako poručík pěchoty. Okupace českých zemí nacisty v březnu 1939 jej zastihla v hodnosti nadporučíka na Slovensku.

Prvním velitelem budoucích průzkumníků byl Josef Knop (1909–1966), který se stal v letech 1949–1962
vězněn pomstychtivým komunistickým režimem. FOTO: VHÚ

S nacisty však chtěl bojovat, proto 15. února 1940 odešel tajně přes Slovensko, Maďarsko, Balkán a Střední vý- chod do Francie, kde se v červnu 1940 ještě stihl zúčastnit jako velitel kulometné roty 2. čs. pěšího pluku ústupových bojů na rychle se hroutící francouzské frontě. Po dramatickém přesunu k moři na lodi Rod el Farag odplul s dalšími čs. vojáky do Velké Británie, kde v červenci 1941 absolvoval parašutistický výcvik a brzy nato tvrdý speciální bojový výcvik ve Skotsku s dalšími parakurzy.

Příležitost k boji s nacisty však Josef Knop do té doby stále neměl, a tak se přihlásil na východní frontu. V hodnos￾ti štábního kapitána se po cestě přes Port Said, Jeruzalém a Teherán dostal v listopadu 1943 do Moskvy a odtud do Jefremova, kde se od února 1944 formovala 2. čs. samostatná paradesantní brigáda. Na základě zkušeností z Velké Británie zde Josef Knop cvičil výsadkový oddíl zvláštního určení. Na frontu však v září 1944 odešel jako velitel pra￾poru 1. čs. samostatné brigády a zažil s ní krvavou kalvárii na Dukle. Právě průzkumníci z jeho praporu 6. října 1944 vstoupili jako první na československé území. Do osvobozené Prahy v květnu 1945 přijel již jako major, jehož čekala velká kariéra. Byl povýšen, oženil se, vystudoval Vysokou školu válečnou, opět byl povýšen…

Přišel však únor 1948 a nový režim nestál o charakterní, přímé chlapy jeho ražení. Knop byl nejdříve vyhozen z armády, 23. července 1949 zatčen, krutě mučen a nakonec ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí. Později mu soud trest snížil na „pouhých“ 25 let. Na svobodu se dostal v květnu 1962 na základě amnestie. Tehdy jej poprvé spatřila jeho dcera. Bývalý plukovník směl po návratu z vězení vykonávat jen podřadnou práci, ale záhy se na jeho zdraví projevily roky v komunistických lágrech. Josef Knop zemřel v Ústí nad Orlicí 1. dubna 1966 ve věku pouhých 57 let! Plně rehabilitován byl až po listopadu 1989, kdy jej prezident republiky také povýšil do hodnosti generálmajora in memoriam.

Jindřich Marek

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 31. ledna 2020.

Aktuálně



Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

12. 05. 2025
Do Vojenského historického ústavu Praha zavítala vzácná návštěva, předseda Izraelské komise pro…
Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…