Karel Hora - Legionář s nevšedním osudem

26. 07. 2024

Češi ve druhé světové válce nebojovali jen v československých zahraničních jednotkách, ale téměř ve všech spojeneckých armádách. Příběh Karla Hory je však i mezi nimi výjimečný – nejen díky jeho válečným, ale i poválečným osudům.

Karel Hora (1908–1989) absolvoval ve francouzských službách několik misí v německém týlu. Po válce se
vrátil do Československa, ale po únoru 1948 emigroval. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 2. prosince 1908 v japonské Jokohamě. Jeho otec byl Čech a matka Japonka. Od roku 1913 žila rodina v Šanghaji a v roce 1917 se přes USA vrátila do Poděbrad, odkud jeho otec pocházel. Karel měl neklidné dospívání, středoškolské vzdělání ukončil maturitou až na vojně a krátce po jejím skončení odjel na otcovo přání do Ekvádoru, kde začal podnikat.

Počátkem roku 1939 se rozhodl k návratu do Evropy. Zpráva o okupaci českých zemí jej zastihla během cesty na moři. Okamžitě po příjezdu do Marseille vstoupil do francouzské Cizinecké legie. S ní se zúčastnil bojů v červnu 1940 na západní frontě. Byl zraněn (mj. přišel o dva prsty na pravé ruce) a padl do německého zajetí, kde se vydával za Španěla. Na podzim 1940 se mu podařilo uprchnout a dostat se do neokupované Francie. Zde se zapojil do od￾boje a ze země odešel teprve po německé okupaci v listopadu 1942. V létě 1943 po několikaměsíčním věznění ve Španělsku připlul do Velké Británie.

V čs. armádě byl však kvůli svému starému zranění odmítnut, a proto vstoupil do jednotek de Gaullovy Svobodné Francie. Sloužil v severní Africe a prodělal speciální výsadkový a diverzní výcvik. Dne 4. června 1944, tedy dva dny před invazí, byl vysazen se zpravodajským posláním v německém týlu u Saint­‑Mala. Tuto misi úspěšně splnil. Následně byl opět vysazen do německého týlu a do konce války celkem ještě pětkrát. Tři poslední akce se odehrály v průběhu dubna 1945 na německém území. Během války dosáhl původně prostý vojín hodnosti majora francouzské armády.

V létě 1945 se vrátil do osvobozené vlasti. S výbornými výsledky absolvoval Vysokou školu válečnou a v roce 1947 se stal jejím profesorem. Bezprostředně po únoru 1948 z ní byl však mezi prvními vyhozen a krátce nato odešel za hranice. Znovu vstoupil do Cizinecké legie. Na jaře 1949 odjel do Indočíny, dále působil ve francouzské zpravodajské službě ve Spolkové republice Německo, v silách OSN v Koreji a v Alžírsku. Do civilu odešel v důsledku politického vývoje ve Francii v roce 1961. Poté pracoval v soukromé sféře. Zemřel 8. srpna 1989 v Ajacciu na Korsice a je pohřben v Památníku legie v Puyloubieru.

Během svého života se stal nositelem řady vysokých vyznamenání. Obdržel např. třináct francouzských Válečných křížů a stal se rytířem Čestné legie.

Jiří Plachý
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 1. prosince 2017.

Aktuálně



PF 2026

PF 2026

23. 12. 2025
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2026
Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

23. 12. 2025
Touto dobou před osmdesáti šesti lety se příslušníci československé branné moci ve…
Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

23. 12. 2025
Svátky, které se i daleko od domova nesly ve znamení soudržnosti, tradic…
Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…