Další ročník komentované procházky naučnou Stezkou svobody 1938-1945, se bude konat při příležitosti 79. výročí ukončení 2. světové války 8. května 2024. Procházka je koncipována jako celodenní výlet, při němž budou také provedeny krátké pietní akty u pomníčků.
Začíná v 10.00 na Náměstí Antonína Pecáka v Praze 12 – Točné. S návratem tamtéž se počítá zhruba v rozmezí 17.00-18.00. Procházku pořádá KVH Deutschmeister Infanterie z. s., Československá obec legionářská a Vojenský historický ústav Praha. U jednotlivých zastavení podá komentář pracovník Vojenského historického ústavu Praha Zdeněk Munzar, který patří k autorům Stezky svobody 1938-1945."
„Procházku není třeba absolvovat celou najednou. Pro Ty, kteří již část Stezky prošli, je možné se k procházce přidat mezi 11.30-12.00 u zastávky č. 6 na Čihadle, nebo kolem 13.00-13.30 u zastávky č. 10 na centrálním pietním místě, případně kolem 14.30-15.00 u občerstvení U Posledního Kelta na Závisti,“ říká Zdeněk Munzar.
Na 10,5 km dlouhé trase je rozmístěno 20 zastavení, která zájemce seznámí s historií domácího protinacistického odboje v obcích Točná a Komořany, včetně významných osobností zaangažovaných ve vydávání ilegálního časopisu V boj!. Představeno je tu také působení sovětsko-československo-polského zpravodajského paravýsadku Lukaševič/Suliga a jeho spolupráce s ilegálními národními výbory a s vojenskou organizací Obrana národa. Jeden z panelů je věnovaný propojení této části Prahy 12 s činností partyzánů na Podbrdsku. Stranou nezůstane ani ofenziva amerického letectva během dubna 1945 v této lokalitě. Zahraniční čs. odboj je zastoupen jedním panelem věnovaným našim letcům v RAF, který je umístěný u leteckého muzea Točná, v jehož sbírkách je i několik strojů, s nimiž naši letci létali, a jedním panelem v místě, kde strávil podzim svého života významný důstojník 1. čs. armádního sboru v SSSR, podplukovník Ladislav Bedřich, který prošel celou východní anabází od polského tažení až po návrat do vlasti.
Nemalá část panelů se věnuje průběhu květnového povstání českého lidu roku 1945, respektive bojům v komořanských lesích, kde místní povstalci s podporou osvobozených sovětských zajatců a jedné roty Ruské osvobozenecké armády, tedy kontroverzních „vlasovců“ z 1. divize generálmajora Buňačenka, společně čelili postupu jednotek SS Kampfgruppe Wallenstein od Benešova na Prahu.
Symbolickou tečku pak tvoří konečné osvobození Modřan, Komořan, Závisti a Točné, které nakonec jednotky SS vyklidily až večer 9. května. Dočišťovací operace sovětské Rudé armády a povstaleckých sil Vojenského velitelství Velké Prahy likvidovaly společně poslední odpory opozdilých esesáků ještě ráno 10. května.