V létě 1941 ve Skotsku absolvoval první bojový kurz československých parašutistů spolu s rotmistrem Josefem Gabčíkem, od něhož si koupil za 5 liber parádní důstojnické sako, ve kterém se později i oženil.
Zatímco Gabčík, hrdina operace ANTHROPOID, šel do akce již v prosinci téhož roku, on musel na svou příležitost čekat ještě tři roky, než byl polskými letci kvůli protiletadlové palbě a akci německého nočního stíhače vysazen v rámci operace TUNGSTEN 21. prosince 1944 spolu s kapitánem Rudolfem Pernickým daleko od místa určení na Kutnohorsku. Řadu dní se s omrzlinami museli při nočních pochodech v mrazu a sněhu probíjet na základnu odbojářů v lyžařském penzionu olympionika Cyrila Musila v obci Studnice u Nového Města na Moravě. Parašutista se také jmenoval Musil, ale se slavným lyžařem nebyli příbuzní.
Štábní rotmistr Leopold Musil se narodil 15. listopadu 1911 v Třebíči, vyučil se zedníkem a poté pracoval v kamenolomu. Po vojně podepsal závazek délesloužícího poddůstojníka, sloužil v Ružomberku u horského pěšího pluku 2 a dobrý posudek mu pomohl v roce 1935 k službě u státní policie v Bratislavě. Osudný rok 1938 jej zastihl v jednotce Stráže obrany státu v Karlových Varech, po německé okupaci zbytku českých zemí začal sloužit u policie ve Vítkovicích.
Dne 3. února 1940 odešel přes Slovensko, Balkán a Turecko do Francie a po její porážce do Velké Británie, kde byl vybrán mezi parašutisty. Do operace TUNGSTEN byl zařazen jako operátor radiomajáku Eureka. Po vyléčení omrzlin nastupoval v únoru 1945 s tímto přístrojem a se svým velitelem na plochy, kde měli Spojenci vysazovat zbraně a další paraskupiny. Pomáhal navést na seskok skupiny PLATINUM a BAUXITE, zažil divokou přestřelku při cestě do akce a na rozdíl od svého dnes legendárního kamaráda Gabčíka přežil válku. Po ní se vrátil k policii, která se již jmenovala Sbor národní bezpečnosti (SNB) a řídil ji komunistický ministr vnitra Václav Nosek. Oženil se, sloužil v Praze jako nadporučík a zdálo se, že jako otec dvou synů prožije klidný vzestup kariéry i díky svému levicovému přesvědčení. Komunisté po únoru 1948 však neměli pochopení pro žádného „zápaďáka“.
Dne 2. února 1950 byl Leopold Musil bez udání důvodu propuštěn. Roky do důchodu prožil jako malíř‑natěrač a jako stavební technik. Jeden ze zapomínaných hrdinů zemřel 23. října 1997 v Praze a jeho blízké mohlo alespoň těšit, že si užil pár let, kdy byl se svými druhy ve své po dlouhá léta nevděčné vlasti opět brán jako voják a muž, který prošel roky nacistické okupace se ctí...