Ludvík Cupal - Smůla na každém kroku

V červenci 1942 zaslal tělovýchovný důstojník československé brigády ve Velké Británii kapitán Jaromír Picka stříbrný pohárek za účast při fotbalovém zápasu s mužstvem norské armády rotnému Ludvíku Cupalovi. V odpovědi přednosty zpravodajského oddělení plukovníka Františka Moravce bylo uvedeno, že Cupal je služebně vzdálen a pohárek mu bude předán při nejbližší příležitosti.

Ludvík Cupal byl v té době stovky kilometrů daleko, působil jako parašutista se zvláštním úkolem v okupované vlasti. Břeclavského rodáka (23. srpna 1915), předválečného poddůstojníka a hlavně vynikajícího a všestranného sportovce zařadili spolu s rotným Jaroslavem Švarcem do teroristického výsadku TIN, jenž měl za úkol likvidaci čelného protektorátního kolaboranta Emanuela Moravce.

Výsadek však provázela od samého počátku smůla. Po seskoku na konci dubna 1942 se parašutisté nesešli a Cupal, jehož padák se zřejmě zachytil v korunách stromů, se po vyproštění poranil pádem na pařez. Vnitřní zranění ledvin a těžké poranění nohy vyžadovaly lékařské ošetření. Nalezl ho Vojtěch Lukaštík, parašutista z výsadku INTRANSITIVE, který seskakoval spolu s TINEM, a společně vyhledali lékařskou pomoc. Oba poté odjeli na Moravu, kde se Cupal ukrýval u příbuzných a známých. Ze zranění se však již nikdy zcela nezotavil, a jeho činnost tak byla značně omezena.

Spolu s Lukaštíkem se přesto pokusili na Moravce zaútočit na pouti v Blatnici na konci června 1942, což se vhledem k přísným bezpečnostním opatřením po atentátu na Heydricha nepodařilo. V činnosti přesto pokračovali a v polovině září umístili trhavinu na důležité železniční trati u Polešovic. Improvizovanou nálož však objevil železniční zřízenec a explodovala mu v rukách. To přilákalo pozornost zlínského gestapa, které začalo po zatím neznámých sabotérech pátrat.

V lednu 1943 se gestapo dostalo na stopu Vojtěcha Lukaštíka v Jankovicích. Když ho vypátralo, pokusil se klást odpor, ale byl ve svém úkrytu zastřelen. Nalezené předměty jednoznačně ukázaly na spojitost s pokusem o sabotáž na dráze. Výslechem jeho nejbližších spolupracovníků se nacistům podařilo zjistit totožnost druhého parašutisty a vypátrat jeho úkryt v cihelně na Velehradě. Gestapo se snažilo získat alespoň jednoho parašutistu živého, a tak 15. ledna dovedli na místo zatčeného Cupalova otce, který měl syna přesvědčit, aby se vzdal bez boje. Když Ludvík Cupal zjistil bezvýchodnost situace, přiložil si pistoli k pravému spánku a zastřelil se. V důsledku dalšího vyšetřování byli ve Vídni v létě 1943 popraveni téměř všichni příbuzní a spolupracovníci obou parašutistů.

Zdeněk Špitálník

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 2é. září 2019