Anglického kreslíře Ernesta Howarda Sheparda (1879–1976) znají díky medvídkovi Pú, jehož výtvarnou podobu pro dvě knížky A. A. Milneho vytvořil, čtenáři téměř po celém světě. Málo z nich však ví, že Shepard byl úspěšným ilustrátorem dávno předtím než pohádkovou postavičku stvořil. Také během první světové války, ač nebyl oficiálním válečným malířem, nakreslil stovky ilustrací, v nichž ztvárnil život na frontách i v zázemí.
Právě Shepardově tvorbě z Velké války se věnovala výstava v londýnské galerii House of Illustration. Představila více než sto jeho ilustrací i akvarelů a také několik osobních předmětů – například „psí známku“ z roku 1916, pouzdro na mapy, diáře, vojenskou čapku a v neposlední řadě malířské náčiní.
Ve svých kresbách ztvárnil zdevastovanou krajinu na západní frontě, postavení dělostřeleckých baterií, zachytil také první britské tanky v bitvě na Sommě i válečné uprchlíky v Itálii. V závěru výstavy však nechyběla ani jeho kresbička medvídka Pú.
E. H. Shepard se narodil 10. prosince 1879 v londýnské čtvrti St. John´s Wood. Již na střední škole se projevilo jeho kreslířské nadání a později také díky svému výtvarnému talentu získal stipendium na Královské akademii. První karikatura mu vyšla již v roce 1907. V roce 1915 vstoupila i do jeho života první světová válka. Vstoupil do armády, přidělili jej ke Královskému dělostřelectvu. V letech 1916–1918 prošel jako důstojník 105th Siege Battery, spadající pod Royal Garrison Artillery, téměř všemi významnými bitvami ve Francii, Belgii i Itálii.
Například 24. června 1916 zahájily houfnice jeho baterie palbu na německé pozice jakou součást dělostřelecké přípravy na ofenzivu u řeky Somme. O rok později, koncem července 1917, během předehry bitvy Paschendale, neboli třetí bitvy u Yprů, střílela Shepardova baterie nepřetržitě deset dnů. Tehdy si také vysloužil Vojenský kříž (Military Cross). Tehdy se také v dopise šéfredaktorovi časopisu The Punch Owenu Seamenovi omlouval, že „byl příliš zaměstnán, a proto neposílal žádné kresby“.
Jinak ovšem Shepard kreslil téměř neustále, samozřejmě pokud mu to služební povinnosti umožňovaly. Jeho ilustrace uveřejňoval pravidelně nejen časopis The Punch, ale i další tehdejší britské periodikum – London Opinium. Své kresby často doprovázel textem, v němž se projevoval anglický smysl pro humor, ostatně vždyť The Punch byl a je satirický časopis. Například kresbu, na níž ztvárnil oslepeného irského vojáka s ovázanou hlavou, jemuž nabízí důstojník přečtení dopisu, doplnil odpovědí vojáka: „Jistě, dopis mi přečtěte, ale pokud v něm bude něco soukromého, tak si dejte do uší vatu.“ Shepardovi kresby však nezaujaly jen čtenáře britských časopisů, ale o nákresy nepřátelských pozic jej požádalo i vojenské zpravodajství.
V listopadu 1917 byla 105th Siege Battery odvelena na italskou frontu. Na Apeninském poloostrově Shepard, který byl tehdy povýšen do hodnosti majora, kromě tvorby pro Punch také redigoval a vytvářel kresby vojenského časopisu pro britské vojáky. V Itálii zůstal i dlouho po uzavření příměří, přestože redakce časopisu The Punch požádala jen pár dnů poté Ministerstvo války o jeho demobilizaci. Shepardova baterie se vrátila do vlasti až v březnu 1919…
V roce 1921 se E. H. Shepard stal členem redakce časopisu The Punch, kde zůstal až do roku 1953. Ve svých karikaturách nešetřil nikoho včetně například Winstona Churchilla. Během druhého světového válečného konfliktu byl velitelem Domobrany v Guilfordu, ale samozřejmě pravidelně týden co týden zásoboval svými karikaturami svůj časopis. Během svého života ilustroval kromě Medvídka Pú více než šedesát knih včetně své dvoudílné autobiografie.
Jaroslav Beránek