Miloš Knorr - První zraněný z Normandie

29. 07. 2024

Na plážích Normandie se jako první českoslovenští vojáci vylodili důstojníci naší zahraniční armády, pobývající na dlouhodobých stážích u britských jednotek, nejdříve 7. června 1944 kpt. Pravoslav Kubišta. Několik dní po něm, 24. června 1944, dorazil k francouzským břehům npor. Miloš Knorr. Jeho loď však byla potopena a Knorr získal smutný primát. Stal se prvním vojákem čs. pozemní armády, zraněným v operaci OVERLORD.

Miloš Knorr (1918–2008) jako důstojník čs. zahraniční armády ve Velké Británii na snímku z léta 1940.
FOTO: VÚA–VHA

Narodil se 20. září 1918 ve Slezské Ostravě v učitelské rodině. Po maturitě na gymnáziu v Ivančicích v roce 1936 nastoupil dobrovolně vojenskou prezenční službu. Během ní se přihlásil do Vojenské akademie v Hranicích, kterou úspěšně ukončil v roce 1938 a stal se důstojníkem z povolání. Po okupaci se zapojil do odboje. Byl nacisty krátce vězněn. Když jej propustili, na nic nečekal a v únoru 1940 se mu podařilo odejít za hranice. Počátkem dubna byl prezentován v československé zahraniční armádě v jihofrancouzském Agde. Po porážce Francie odplul do Velké Bri￾tánie. Zde se v polovině října 1943 přihlásil k dlouhodobé stáži v britské armádě. Byl zařazen ke 43. průzkumnému pluku Královského obrněného sboru, s nímž se o osm měsíců později také účastnil vylodění v Normandii, při němž byl zraněn. Po vyléčení odjel za svým plukem, který zatím vítězně postupoval Francií. V té době přišel rozkaz, aby se vrátil zpět k čs. jednotkám.

Na žádost svých nadřízených, kteří si jeho vojenských hodnot vysoce cenili, byl ponechán v britské armádě. Za hrdinství prokázané v bojích ve Francii, Belgii, Nizozemsku a v severním Německu mu král Jiří VI. udělil Řád Britského impéria V. třídy. Únorový převrat v roce 1948 jej zastihl jako profesora Vysoké školy válečné v Praze. V té době byl již sledován Reicinovým Obranným zpravodajstvím a stal se také jednou z prvních obětí personálních čistek v armádě. Dne 1. května 1948 se mu však podařilo znovu odejít za hranice.

Okamžitě se zapojil do aktivit třetího odboje. Pod krycím jménem „major Petr“ pracoval pro americkou CIC ve Vídni. Později se stal příslušníkem Czechoslovak Intelligence Office (CIO), zpravodajské služby organizované v exilu pod patronací Britů generálem Františkem Moravcem. V roce 1955 odjel z Evropy do USA, kde se usadil. V Československu byl po listopadu 1989 rehabilitován a v roce 1995 jej prezident Václav Havel jmenoval generálmajorem Armády České republiky ve výslužbě. Zemřel 1. července 2008 v New Yorku. Deset let poté, roku 2018, byly jeho ostatky převezeny do vlasti a pohřbeny v Ivančicích.

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 28. června 2019.

Aktuálně



Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…
80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

25. 03. 2025
Dnes si připomínáme 80 let od leteckého útoku na Prahu. První velké…