Oblečení, medaile, nášivky a mnohé další předměty, které patřily Ctiradu a Josefu Mašínovým a jejich souputníku Milanu Paumerovi, jsou nyní vystaveny ve foyer budovy Armádního muzea v Praze na Žižkově. Předměty se sem dostaly jako rodinné dary. Milan Paumer zemřel loni 22. července ve věku sedmdesáti devíti let.K vidění jsou například vojenské barety všech tří mužů z doby, kdy sloužili v armádě Spojených států. Jsou tu také identifikační známky Ctirada Mašína nebo americká uniforma Milana Paumera.
„Zcela unikátní je jeden velice malý exponát“, říká pplk. Eduard Stehlík z VHÚ, který se problematikou třetího odboje zabývá. „Je jím kulka, kterou byl při střetu na území východního Německa postřelen Milan Paumer. I s tímto zraněním se mu však podařilo dostat se do západního sektoru Berlína. Teprve tam mu kulku z břicha vyndali.“ Život Paumerovi zachránila i peněženka, kterou kulka prošla a zbrzdila ji. „I tuhle peněženku si můžete v expozici prohlédnout,“ doplňuje pplk. Stehlík, který nynější expozici připravoval. Mezi další exponáty patří medaile Za chrabrost, kterou Mašínové dostali v roce 1945 z rukou tehdejšího prezidenta dr. Edvarda Beneše za „osobní statečnost v době války“. Je přitom paradoxní, že podepsán je zde ministr národní obrany Ludvík Svoboda, pozdější představitel režimu, proti kterému Mašínové bojovali.
Vedle fotografií a dokumentů jsou zde další předměty, které se váží k činnosti bratří Mašínů a Milana Paumera v americké armádě. Do armády vstoupili všichni tři v roce 1954, odešli z ní o pět let později. Jsou zde například nášivky jednotek, v nichž sloužili. V některých případech jde o ojedinělé kusy, které jsou i v USA ceněny.
„Připomínáme si touto expozicí kromě jiného i ty z občanů Československa, kteří se nevzdali a vzdorovali totalitním ideologiím obecně,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu Praha plk. Aleš Knížek. Rodina Mašínů bojovala proti nacistické hrůzovládě a posléze i proti té komunistické, otec obou bratrů Josef Mašín byl legionář, prvorepublikový voják a i on bojoval proti nacismu jako člen legendární skupiny Tři králové. Za svou odbojovou činnost byl v roce 1942 popraven.
Expozice třetího odboje "přísahali republice" zaujímá v Armádním muzeu prostor v ústřední části budovy, jsou zde vedle vitrín umístěny i historické prapory a celému sálu dominuje busta prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.