Nové číslo Historie a vojenství: proč ČSLA v roce 1989 nezasáhla?

Nové číslo Historie a vojenství: proč ČSLA v roce 1989 nezasáhla?

30. 11. 2015

Letošní poslední číslo čtvrtletníku Historie a vojenství 4/2015, které vydává Vojenský historický ústav Praha, přináší nejen materiály vztahující se k letošnímu 70. výročí ukončení druhé světové války, ale nabízí i články postihující časově vzdálenější období, případně unikátní či neprávem opomíjená témata.

 

Celé číslo Historie vojenství 4/2015 otevírá pozoruhodný sumarizační materiál Pavla Mückeho nazvaný Za paprsky krvavého slunce. Jedná se o text zamýšlející se nad uplynulými 25 lety v oblasti bádání české historiografie vojenství, které se zabývá druhou světovou válkou. Autor svůj článek nazval „impresí“, nejde tedy např. o faktografický výčet všech titulů, které o daném období vyšly, ale spíš jsou zde zpracovány širší otázky reflexe válečného konfliktu a jeho vnímání ve společnosti.

Dané vydání HaV přináší také dokončení některých klíčových materiálů z minulého čísla. Jedná se o druhou část textu Ivo Pejčocha Cyklistické jednotky československé armády – Od legií do druhé světové války. A také o druhý díl studie Jiřího Marka Poslední výstřely toulavých džípů, která popisuje operační činnost V. sboru 3. americké armády na českém území ve dnech 6.-12. května 1945.

Z pera téhož autora, Jindřicha Marka, pochází i text Pražská protiletecká ochranná policie v květnu 1945, jenž se zabývá činností tzv. Luftschutzpolizei. Jednalo se o uniformované, ale neozbrojené protektorátní příslušníky, kteří měli provádět dozor a záchranné práce v případě bombardování. Zároveň se ale v květnu 1945 aktivně zapojili do Pražského povstání.

S tímto textem přirozeně souvisí texty dalšího historika VHÚ Tomáše Jakla. První práce se jmenuje Organizace jednotek místního velitelství Luftschutzpolizei Prag a druhý text Příslušníci Luftschutzpolizei padlí v Pražském povstání. Jakl v něm předkládá čtenáři medailony více než dvacítky padlých bojovníků z května 1945.

K mimořádně zajímavým textům patří studie Prokopa Tomka Akce ZÁSAH. Československá lidová armáda v listopadu 1989. Autor zde poodkrývá dosud méně známé okolnosti týkající se možného nasazení ČSLA při změně režimu na konci roku 1989. Otázka aktivního zapojení armády do „boje proti antisocialistickým živlům“ ležela v inkriminovaných listopadových dnech (24. 11.) skutečně na stole, prosazoval ji především ministr obrany Milan Václavík, a měla podobu silového ovládnutí sdělovacích prostředků, které v té době již informovaly o celé situaci bez ideologické přetvářky. Nakonec však k akci nedošlo.

Přínosná studie pochází z pera Jana Bažanta a nese název Pevnost Terezín a její plánované modernizace ve světle materiálů z Rakouského státního archivu ve Vídni. Terezín je dodnes mimořádně unikátním městem-pevností, která paradoxně během své existence svým čistě vojenským cílům příliš neposloužila a brzy se také stala strategicky zastaralým prvkem. Autor zde na základě studia dosud méně známých pramenů popisuje vznik pevnosti a snahy rakouské armády přizpůsobit ji požadavkům dobových vojenských strategií.

Zájemce o historii letectví jistě zaujme text Jiřího Rajlicha Katastrofa Na Hřebenkách 23. června 1938. Autor zde zevrubně rozebírá okolnosti tragické letecké nehody, která postihla četaře polního pilota Rudolfa Motyčku a další piloty při srážce jejich letadel. Došlo k ní při nácviku na vystoupení letectva v rámci X. všesokolského sletu. Celkem se obětí kolize staly tři letouny Ba-122, dva piloti zahynuli a jeden se zachránil skokem z letadla na padáku.

Letecké oblasti je pak věnován i text Jana Sýkory a Jiřího Rajlicha Velká válka v oblacích – 1915, pokračování bojů. Zabývá se kromě jiného nasazením vzducholodí, ale i postupným zaváděním letadel do výzbroje bojujících armád. K první světové válce se vztahuje i text Zdeňka Špitálníka Přilba generála Adriana, jenž se zabývá francouzskou ocelovou přilbou z roku 1915 a jejími následnými deriváty. V časopise se také nalézá druhá část textu Ilony Krbcové Dopisnice z Velké války, mapující sféru pohlednic, korespondenčních lístků a fotografií z období první světové války.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 4/2015 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.

 RED

Aktuálně



Dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj převzaly dvě desítky lidí

Dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj převzaly dvě desítky lidí

24. 03. 2025
Dvě desítky hrdinů, kteří odmítli komunistické zlo a postavili se mu na…
Přijďte ve čtvrtek do Armádního muzea na komentované historické filmy z našich sbírek

Přijďte ve čtvrtek do Armádního muzea na komentované historické filmy z našich sbírek

24. 03. 2025
Další podvečer při němž odborníci z VHÚ Praha komentují dochované historické filmové…
Seminář pro muzejní pedagogy se konal v Armádním muzeu Žižkov

Seminář pro muzejní pedagogy se konal v Armádním muzeu Žižkov

24. 03. 2025
Pracovní skupina pro spolupráci mezi Armádním muzeem Žižkov a školou Komise pro…
Skončila mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Skončila mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

21. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov skončila třídenní mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví…
Druhým dnem pokračovala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Druhým dnem pokračovala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

20. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov pokračuje mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v…