Nové číslo Historie a vojenství se věnuje i historii ČSLA

Před několika dny vyšlo letošní třetí číslo Historie a vojenství, časopisu, který vydává Vojenský historický ústav Praha. Čtenář zde nalezne také dva stěžejní materiály týkající se minulosti ozbrojených složek v době komunistického režimu. Jeden z textů se věnuje období druhé poloviny padesátých let, druhý materiál se zabývá armádou v době počínající normalizace.

Na titulní straně Historie a vojenství 3/2020 spatří čtenář fotografii z období druhé světové války, respektive z Bitvy o Británii. V letošním roce jsme si připomněli její 80. výročí. Snímek ukazuje československé piloty před letounem Hurrican Mk.I od 310. čs. stíhací perutě, přičemž na krytu motoru je symbolické označení státní příslušnosti: malý český lev.

Časopis otevírá rozsáhlý materiál Jana Šacha nazvaný Výstavba ČSLA v druhé polovině padesátých let; jedná se o první část rozsáhlé studie. Autor zde uvádí: „V polovině padesátých let dvacátého století se završil proces změny charakteru budoucího válečného konfliktu. Dosud hlavní způsob vedení soudobého boje, bojová činnost s použitím konvenčních prostředků doplněná jednotlivými jadernými údery, vystřídalo od roku 1954 plánování všeobecné jaderné války jako jediného způsobu možného vzájemného střetnutí obou světových velmocí – USA a Sovětského svazu.“ Autor zkoumá, jak tuto skutečnost vyhodnotilo velení československé armády a co všechno z toho vyplývalo pro naše vojsko, respektive čs. armádu jako součást armád východního bloku.

Prokop Tomek z VHÚ je autorem textu Morálně-politický stav ČSLA na počátku normalizace. Autor se věnuje především období konce 60. let a tomu, jak na zásadní změnu politických podmínek reagovalo velení ČSLA a také vojáci samotní. „Sovětské způsoby vyjednávání o dislokaci vojsk byly bez nadsázky vyděračské a v dlouhodobé perspektivě zcela neupřímné,“ charakterizuje celou situaci Tomek. Na jiném místě pak popisuje postupné změny nálad i postojů: „Od ledna do června 1969 se již v armádě drolila jednota odmítání srpnové intervence. Podílel se na tom nejen politický tlak shora a nucený odchod části nejaktivnějších vojáků z povolání do zálohy, ale i pátrání vojenské kontrarozvědky po protiokupačních aktivitách armády v srpnu 1968.“

Tomek dále uvádí čísla týkající se čistek v armádě. Ke konci roku 1970 například muselo z funkcí odejít pro „pravicové názory “ či „politické nezvládnutí funkce“ 34,4% generálů. Od roku 1970 do roku 1973 muselo z důvodu „politické nezpůsobilosti“ armádu opustit 4 013 příslušníků velitelského sboru. V té době také ztratilo členství v KSČ celkem 7 229 vojáků z povolání, tedy 15,6% stavu.

Zajímavé kapitole z dějin protektorátu se věnují autoři Petr Kaňák a Jan Vajskebr. Jejich text nese název Plány ozbrojených složek nacistického Německa na potlačování „vnitřních nepokojů“ v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři nejprve rozebírají otázku vnitřní úlohy německých ozbrojených sil, popisují první podobu protipovstaleckých opatření v protektorátu (již v roce 1939), dále je zde popsána opatření proti vzdušným silám. Autoři pak upřeli svoji pozornost na období konce války, kdy možnost povstání v protektorátu sílila a kdy také svoji aktivitu vyvinuly partyzánské oddíly.

Méně známou tematikou je historie Podkarpatské Rusi po roce 1945, resp. po anexi tohoto území Sovětským svazem. Jiří Plachý z VHÚ se dané problematice věnuje v textu Oběti „železné opony“ na Podkarpatské Rusi po sovětské anexi. „Zatímco v Československu byl před únorem 1948 nelegální přechod státních hranic přestupkem, trestaným nejčastěji dvěma až třemi týdny vězení, odpykávanými ve snesitelných podmínkách okresních věznic, v Sovětském svazu šlo o zločin, za nějž mohl být jeho pachatel zbaven svobody na řadu let. Trest si pak většinou odpykal v pracovních lágrech…“

Otázku tajných služeb a období první republiky dlouhodobě zpracovává ve VHÚ Karel Straka, ten je rovněž autorem textu Obraz československého vojenského zpravodajství v názorech a poznatcích německého Vrchního velitelství pozemního vojska z druhé poloviny března 1939. Text je doplněný zajímavým obrazovým materiálem. K druhé světové válce se vrací i materiál Válečný prožitek MUDr. Miroslavy Klímové-Fügnerové, který vychází z dokumentu, vytvořeného lékařkou a odbornou publicistkou. Autorka (1905-1988) v něm detailně popisuje své prožitky, zkušenosti, osudy a vnímání Pražského povstání v roce 1945, konkrétně z Vinohrad.

Jedním z posledních textů dlouholetého pracovníka VHÚ Jiřího Bílka je stať Tři desetiletí s pétépáky, která se věnuje činnosti Svazu PTP – VTNP. Autorovi, který zemřel letos v říjnu, jsme věnovali také zvláštní vzpomínku-článek na webových stránkách VHÚ.

Závěr časopisu Historie a vojenství, číslo 3/2020, tvoří text věnovaný restaurování některých sbírkových předmětů z oblasti letecké techniky, dále text týkající se faleristického materiálu ve vztahu k osobnosti stíhacího pilota Aloise Vašátka, jsou zde také některé kratší materiály týkající personálií a recenze knih.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 3/2020 v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích.

RED