Nové pohledy historiků na začátek první světové války byly tématem semináře "1914 – válkou probuzeni"

Nové pohledy historiků na začátek první světové války byly tématem semináře "1914 – válkou probuzeni"

02. 10. 2024

Letošní sto desáté výročí vypuknutí první světové války si Vojenský historický ústav připomněl jednodenním seminářem 1914 – válkou probuzeni. Seminář se konal v inspirativním prostředí bývalého fotografického ateliéru Památníku osvobození. Rozměrné, původně ryze účelové okno, zabírající celou severní stěnu této zasedací místnosti, dnes poskytuje jak impozantní výhled na Prahu, tak samo o sobě svou konstrukcí a zaoblením i nevšední estetický zážitek, který mohli zažít účastníci úterního odpoledne a podvečera. Cílem semináře bylo poskytnout nové a nevšední pohledy na zkušenost Čechů, Slováků a dalších obyvatel habsburské říše a příslušníků její armády při mobilizaci a v prvních měsících Velké války.

Seminář zahájil vedoucí oddělení vojenské historie a zástupce ředitele historicko-dokumentačního odboru PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. Následoval první panel, moderovaný Mgr. Petrem Matějčkem. Panel byl zaměřen především na armádu habsburské monarchie a její zkušenosti, těžce nabyté za cenu statisíců lidských životů. V  prvním příspěvku panelu, nazvaném „Klid a chladnou rozvahu!“ Olomouc pozdního léta 1914, představil doc. Mgr. Jiří Hutečka, Ph.D. výsledky svého výzkumu městského mikrosvěta Olomouce ve sledovaném období. Sumarizoval procesy, jež provázely zkušenost městské komunity s vpádem státní moci do doposud relativně lokalizovaného veřejného prostoru (např. cenzura), do justičního systému (vojenská justice a zahrnutí města do frontového zázemí), resp. do výkonu samosprávy (ekonomické požadavky), stejně jako v rovině fyzické proměny městského prostoru mobilizačními opatřeními i samotnými důsledky války (rekvizice prostředků, budov i prostoru pro potřebu vojska, raněných, resp. uprchlíků). Seznámil auditorium s reakcí obyvatelstva, ať již v podobě proměn ekonomického chování (panické nákupy), různých forem vlastenectví či naopak protestu, nebo využití nově nabyté moci k vlastním cílům (udavačství).

Mgr. Tomáš Kykal ve druhém příspěvku panelu, nazvaném Draze vykoupené zkušenosti – poznatky rakousko‑uherské armády z prvních měsíců bojového působení, působivě položil do juxtapozice předválečné představy rakousko‑uherského důstojnictva o průběhu případného budoucího ozbrojeného konfliktu, jak se projevovaly na stránkách odborného tisku a v obvyklé praxi závěrečných armádních manévrů s realitou válečných tažení roku 1914. Na vybraných fenoménech na taktické, operační i strategické úrovni představil, jak se válečná realita konkrétně projevovala, jak armáda sbírala první zkušenosti a jakým způsobem se učila z chyb a selhání jak vlastních, tak i svých nepřátel a spojenců.

V závěrečném příspěvku prvního panelu, nazvaném Hospodaření s vojáky rakousko‑uherské armády v roce 1914, Ing. Radim Kapavík vyčíslil z jakých zdrojů Rakousko‑Uhersko získávalo muže k nahrazování ztrát na bojišti a jak organizovalo jejich odesílání do pole v prvním půlroce války. Představil mechanismy doplňování vojska, jejich nastavení a jejich aplikaci pod tlakem válečných okolností.

Po přestávce na kávu následoval druhý panel, věnovaný počátkům prvního československého odboje, moderovaný Mgr. Tomášem Jaklem. V prvním příspěvku Zrod Maffie a její pozdější interpretace nastínila PhDr. Daniela Brádlerová, Ph.D. problematiku vzniku ústředí domácího protihabsburského odboje – Maffie v kontextu pozdějších interpretací jejího vzniku a významu jak v historiografii, tak politice. Důraz položila na formování „mýtu Maffie“ během meziválečného období s relevantními přesahy do poválečného období, respektive do současnosti.

Další dva příspěvky panelu poskytly pohled na reakci krajanských komunit na vypuknutí světové konflagrace. PhDr. Dagmar Hájková, Ph.D. se v příspěvku „Dnes, nebo nikdy.“ Američtí Češi a válka v Evropě 1914 zabývala postojem českých krajanů ve Spojených státech amerických ke vzniku první světové války. Českou krajanskou komunitu v USA též zasadila do kontextu krajanských komunit jiných národů. Byť Spojené státy byly tehdy neutrální, poskytlo vypuknutí války krajanům příležitost k ujasnění a proklamaci národní identity i loajality jak k původní, tak nové vlasti. Autorka doložila, že česká komunita začala vykazovat jisté znaky politické diaspory – projevovala solidaritu s původní vlastí, hájila ji a budovala politický lobbismus. Vytyčení programu samostatného českého státu, zapojení krajanů do humanitárních akcí i jejich ochota bojovat v dohodových armádách pak autorce posloužily jako indikátory míry identifikace krajanů s češstvím.

Závěrečný příspěvek Češi v srbské armádě a jejich první válečný rok 1914 přednesl Mgr. Petr Matějček. Přes velmi úzkou dochovanou pramennou základnu popsal, jak na vypuknutí první světové války zareagovali Češi žijící v Srbsku, jež se ocitlo ve válce s Rakousko‑Uherskem jako první, již 28. července 1914. Příspěvek přiblížil jak strukturu srbské armády a její operace v roce 1914, tak válečné nasazení a osudy těch krajanů, kteří se rozhodli vstoupit do války na straně Srbska.

Všechny příspěvky se setkaly se zájmem diváků, projeveným množstvím zasvěcených dotazů i kuloárovými debatami. Doufejme, že závěrečný apel na autory příspěvků, aby publikovali své texty tiskem v časopise VHÚ Praha Historie a vojenství bude vyslyšen.

Tomáš Jakl

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

04. 04. 2025
Tentokrát se v článku věnovaném práci našich kolegů restaurátorů budeme věnovat zbrani,…
Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…