V roce 1914 zavlál na francouzské půdě po více než pěti stech letech znovu prapor s českým lvem. Zatímco v roce 1346 se stejným symbolem padl v bitvě u Kresčaku český král Jan Lucemburský, rok 1914 přinášel českým krajanům pod sokolským praporem ve Francii naději na samostatný stát.
Pařížský Sokol vznikl v roce 1892. K desetiletému výročí existence, tedy v roce 1902 přijali krajané nový prapor. Autorkami byly paní Scheinerová, manželka starosty pražského sokola JUDr. Josefa Scheinera a paní Klecandová, manželka spisovatele a novináře Jana Klecandy. Tento symbol s českým lvem, navíc darovaný od významných osobností domácího Sokola hrál významnou úlohu při událostech v létě 1914.
Již 10. srpna uspořádali čeští krajané v Paříži manifestační průvod, v jehož čele byl právě sokolský prapor. Pod praporem pochodovali budoucí vojáci proslulé Compagnie „Nazdar“ i 23. srpna z pařížského Palais Royal na nádraží Porte d´Ivry, odkud vedla jejich cesta do jihofrancouzského města Bayonne. Následovalo poslední rozloučení s krajany a pohled na skloněný sokolský prapor, který zůstal v Paříži.
Sokolové prapor využívali pro slavnostní příležitosti až do roku 1932. Tehdy, při příležitosti IX. sletu byl pařížským sokolům udělen prezidentem T. G. Masarykem nový prapor a historický exemplář, který stál na počátku čs. odboje ve Francii, byl předán do sbírek Památníku odboje.
Zdeněk Špitálník