Příběh ponorky U-534, která dnes stojí v Liverpoolu

V nedávno vydaném časopisu Historie a vojenství číslo 3/2013 se objevil zajímavý materiál o německé ponorce U-534. Ta byla potopena v roce 1945, objevena v roce 1986 a o sedm let později vyzdvižena. Dnes je z ní muzejní exponát. Přinášíme část z příspěvku otištěném v HaV.

Již večer 3. září 1939, tedy v den, kdy Spojené království vstoupilo do války s Německem, torpédovala bez varování ponorka U-30 250 mil západně od Irska osobní loď Athenia. Z 1 418 cestujících a členů posádky zahynulo 118 lidí, mezi nimi 28 Američanů.

Tak začalo střetnutí, které Winston Churchill, v té době první lord admirality, nazval bitvou o Atlantik. A skončilo až v posledním měsíci války v Evropě. Jak uvádí oficiální publikace vlády Jeho Veličenstva vydaná v roce 1946, ještě v květnu 1945 ztratili Spojenci tři obchodní lodě. Poslední dvě byly torpédovány a potopeny 7. května. Ovšem ve stejné době bylo zničeno 25 ponorek.

Na počátku války koordinovalo a řídlo organizaci konvojů a boj proti nepřátelským ponorkám i hladinovým lodím velitelství Západních přístupů umístěné v jihoanglickém přístavu Plymouth.

Nervovým centrem bitvy o Atlantik se od 7. února 1941 stal Liverpool. Velitelství umístili do dvou podzemních podlaží nové burzovní budovy zvané Derby House (ovšem během války jí místní přezdívali „citadela“ nebo „pevnost“) nedaleko městské radnice. Liverpoolské velitelství Západních přístupů se uzavřelo 15. srpna 1945.

Je proto možná do jisté míry paradoxní či možná vlastně symbolické, že jeden ze symbolů bitvy o Atlantik – U-boat, neboli německá ponorka – je vystaven v Birkenheadu na nábřeží řeky Mersey, téměř přímo oproti památníku, který stojí na liverpoolském břehu a je věnovan britským námořníkům, kteří padli v letech 1939–1945 v bitvě o Atlantik a jejichž hrobem je jen moře.

Návštěvnici malého muzea si tu mohou prohlédnout jeden z německých podmořských člunů, jehož posádka neměla na svědomí žádný ze životů pro ně tehdy nepřátelských námořníků.

Jde o ponorku U-534, kterou postavili v roce 1942 v Hamburku. Byla jednou ze čtyř typu IXC/C40, určených především pro výcvik. Ani jí se nevyhnul osud většiny německých ponorek – na konci války, 5. května 1945, ji u dánských břehů potopila posádka britského letounu B-24 Liberator. Z 52 mužů posádky se zachránilo 49.

Zachovalý vrak ponorky objevil v srpnu 1986 potápěč Aage Jensen dvanáct námořních mil od dánského ostrova Anholt. Vrak nebyl prohlášen za válečný hrob, proto jej mohli o sedm let později vyzdvihnout z mořského dna.

Dánské námořnictvo tehdy muselo zlikvidovat 13 torpéd a na 450 kusů protiletadlové munice... Na palubě ponorky se také našla v překvapivě dobrém stavu řada uniforem, dokumentů a map i dokonce lahví vína.

Naštěstí pro vrak nenastal klasický problém „kam s ním“. U-534 se stala chlobou malého námořního muzea v Birkenheadu na nábřeží Mortar Mill Quay. Do února 2006, kdy bylo Historic Warship Museum zrušeno, tu návštěvníci mohli obdivovat kromě vraku ponorky také například fregatu HMS Plymouth, která se zúčastnila války o Falklandy, ponorku HMS Onyx či minolovku HMS Bronington. Onyx je dnes chloubou nového The Submarine Heritage Centre v Barrow-in-Furness, freagatě Plymouth však hrozí sešrotování.

Lepší osud čekal německou ponorku, která je od února 2009 vystavena v novém muzeu nazvaném The U-bout Story, které přímo sousedí s historickým birkenheadským přívozem Woodside Ferry Terminal. Na rozdíl od předchozí prezentace však není U-534 vystavena jako vrak, ale byla rozřezána na čtyři kusy; takto ji mohli ostatně snadněji přestěhovat... Návštěvníci nevšedního muzea tak však díky tomu mohou pohlédnout i do útrob ponorky.

Před ponorkou představuje stálá výstava historii podmořského člunu prostřednictvím řady fotografií i předmětů, které byly nalezeny na palubě ponorky ,včetně šifrovacího stroje Enigma či protiletadlového děla; je to sice nevelká, ale zajímavá expozice. V jejím úvodu si můžeme přečíst, že během druhé světové války postavili Němci 1168 ponorek a 781 z nich zničili spojenečtí námořníci či letci. Celkem 30 246 německých ponorkových námořníků během druhé světové války zahynulo.

V této souvislosti je však třeba připomenout, že téměř stejný počet, 30 248 mužů, členů posádek obchodních lodí, tedy civilistů, našlo svůj hrob uprostřed Atlantiku právě kvůli barbarským útokům německých ponorek.

Jaroslav Beránek