Poslední adresa je projekt připomínající životní příběhy lidí, kteří se stali obětí komunistického režimu. Každou z obětí připomíná nenápadná pamětní tabulka, umístěná na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení. Projekt vznikl z iniciativy ruského nezávislého novináře Sergeje Parchomenka a s přispěním sdružení Memorial. V České republice bylo dosud umístěno 31 tabulek, přičemž v pátek 19. dubna 2024 k nim přibudou dvě nové, věnované politickým vězňům Antonínu Šindelářovi a Jaroslavu Klabíkovi. Dalších 14 tabulek československým obětem komunistické totality bylo umístěno v Rusku a na Ukrajině.
Umístění pamětní tabulky připomínající Antonína Šindeláře inicioval historik Vojenského historického ústavu Praha Michal Louč. „Vnímám to jako možnost důstojně připomenout oběti, které diktatura komunistické strany nejen připravila o život, ale chtěla je i vymazat z veřejné paměti. Jsem přesvědčen, že za jiných okolností by povědomí o zásluhách bratrů Šindelářových bylo mnohem větší a přinejmenším v Praze-Braníku by byli připomenuti i někde ve veřejném prostoru,“ říká Michal Louč.
Antonín Šindelář (1896–1955) byl pražský stavitel a politik. Od roku 1921 pracoval ve stavební firmě svého bratra Václava Šindeláře (1884–1951), který měl nemalý podíl na vzniku vilové osady Dobeška v pražské čtvrti Braník. Později podnikal samostatně. Od roku 1920 byl Antonín Šindelář členem Československé strany národně socialistické (ČSNS). Mimo jiné se roku 1932 stal zástupcem starosty Prahy XV (Podolí, Braník a Hodkovičky). Po válce byl členem krajského a ústředního výkonného výboru této strany. V roce 1950 byl zatčen a v jednom z mnoha návazných politických procesů v případu „Milada Horáková a spol.“ odsouzen k šestnácti letům vězení, ztrátě občanských práv a ke ztrátě majetku. „Šindelářovo odsouzení rodinu těžce zasáhlo. Nejdříve v lednu 1951 zemřel bratr Václav, který dostal infarkt po návštěvě Antonína Šindeláře v plzeňské věznici Bory. Sám Antonín Šindelář ve vězení zemřel roku 1955. Přestože ve vězení onemocněl rakovinou, žádost o přerušení výkonu trestu mu byla zamítnuta i s poukazem na to, že je ,zarytým nepřítelem lidově demokratického zřízení‘. Toto rozhodnutí už si převzít nestihl,“ upřesňuje Michal Louč, který bude při pietní ceremonii hovořit spolu s Petrem Hlaváčkem z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Pamětní tabulka bude umístěna na adrese ul. Sdružení 1664/1 v Praze 4. Bohužel původní Šindelářův dům byl v minulosti zbořen. Datum a čas: pátek 19. 4. 2024 ve 12 hodin.
Pamětní tabulka uctí stavitele a účastníka III. odboje Jaroslava Klabíka, který zemřel ve vyšetřovací vazbě 21. 4. 1952. Životní příběh Jaroslava Klabíka přiblíží historik Ondřej Hladík z Kabinetu dokumentace a historie VS, Petr Hlaváček z Ústavu pro studium totalitních režimů a čestným hostem pietní akce bude Jakub Stárek, starosta MČ Praha 6.
Pamětní tabulka bude umístěna na Klabíkovu poslední adresu – Milady Horákové 115/107, Hradčany Praha 6 . Datum a čas: pátek 19. 4. 2024 v 10 hodin.
Česká verze projektu byla díky spolupráci s partnery spuštěna v roce 2017 na Den politických vězňů a mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, byla tehdy rezidence Velvyslanectví Švédského království v Praze. Na tehdejší adrese Úvoz 156/13, Hradčany, Praha bydlel student práv a přírodovědy Veleslav Wahl, kterého komunisté zatkli a 16. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravili.
„Navrhnout umístění tabulky může kdokoli – příbuzní, obyvatelé domu nebo třeba studenti, kteří se zabývají osudy perzekuovaných. O umístění tabulky je možné požádat prostřednictví webové stránky www.posledniadresa.cz,“ říká garantka projektu Edita Jiránková z Ústavu pro studium totalitních režimů.