První válečná zima na Jadranu

Jaderské moře je dnes pro mnoho Čechů symbolem ideální letní dovolené. Mnoho z nich při tom navštíví i přístav Pula, kde stojí za zhlédnutí především zbytky Augustova chrámu z 1. století, triumfální oblouk postavený v letech 29 – 27 př. n. l. na počest římského vítězství u Actia. Historickou dominantou města je především pátý největší starořímský amfiteátr na světě, 33 m vysoká a 100 široká stavba z 2. století, ve které jsou dnes pořádány koncerty a kdysi zde až 20 000 diváků sledovalo zápasy gladiátorů. Před 110 lety bylo však toto místo hlavní základnou rakousko-uherského válečného loďstva, v jehož řadách tehdy světovou válku prožívalo v námořnických uniformách i několik tisíc Čechů…

V roce 1914 byl vjezd do přístavu byl široký pouhých 500 metrů a v případě nutnosti jej zahrazovaly plovoucí zátarasy a minová pole a bránily četné pobřežní baterie. Mimo to měla rakouská flota na Jadranu ze severu na jih k dispozici i další menší přístavy a základny – Terst, Veli Lošinj, Rijeka, Split, Zadar, Šibenik, Dubrovník a především Boku Kotorskou, která byla druhou největší válečnou základnou rakousko-uherského námořnictva, jejíž význam výrazně stoupl během válečných akcí na Jadranu právě během 1. světové války.

V Terstu a blízkém Monfalcone (oba přístavy byly tehdy rakouským územím) se nalézaly hlavní rakouské loděnice, v Rijece, kde byla i námořní akademie, byly potom především loděnice "uherské" (Danubia) a soukromá firma Whitehead, zatímco pro potřeby samotného válečného loďstva byl vybudován obrovský námořní arsenál, který měl filiálku v Boce Kotorské.

I když se válka na Jadranu může někomu zdát trochu „ospalá“ v porovnání s krvavými pozemními boji v Srbsku, Haliči či ve Francii, válčilo a umíralo se i zde. Již 16. srpna 1914 přišlo rakouské námořnictvo poblíž černohorského přístavu Bar o křižník Zenta, který rozstřílela přesila francouzských lodí. Z 312 mužů posádky tohoto křižníku padlo či později utonulo 173 mužů. Ostatní se dostali do zajetí, kde živořili až do počátku roku 1916, kdy je vysvobodila rakouská ofenzíva. V seznamech mrtvých i zajatých nacházíme desítky českých námořníků.

Na Jadranu se samozřejmě válčilo a umíralo i v zimě, jak dokazují následující fakta z první válečné zimy:

Jindřich MAREK