Restaurování bronzových reliéfů od Karla Babky

Restaurování bronzových reliéfů od Karla Babky

16. 01. 2017

Ve sbírce výtvarného umění Vojenského historického ústavu Praha je zařazena kolekce prací od autorů z okruhu umělců legionářů. Jedním z nich je sochař Karel Babka, ruský legionář a účastník bitvy u Zborova. Mezi drobnou plastikou je ve VHÚ zařazena i bronzová figura legionáře (výška 23 cm), která byla zřejmě modelem pro Babkovo nejznámější dílo, sochu hrdiny od Zborova. Dále tu je bronzová schránka na popel generála Stanislava Čečka a také bronzové reliéfy legionářů. Právě ty prošly v nedávné době procesem restaurování.

 

Karel Babka (24. 10. 1880 – 26. 3. 1953) se nejprve vyučil kovomodelářem, následně pracoval v oboru dekorativního sochařství. Uměleckoprůmyslovou školu v Praze absolvoval v ateliéru významného profesora Stanislava Suchardy. V legiích tvořil nejprve ve skupině výtvarníků u Františka Parolka a později u Informačně osvětového odboru jako velitel tzv. legionářské sochařské dílny, která vytvářela místní legionářské pomníky. Zde s ním pracovali hospodář sochař František Bílek, sochař B. Zelený a architekt Vilém Kvasnička. Od roku 1922 působil v Památníku odboje jako konzervátor.

V civilním sektoru svůj talent uplatnil především u firmy ČKD Blansko, kde v tamních slévárnách, které produkují uměleckou litinu, pracoval společně s A. Stejskalem a A. Šamlou, výtvarníkem blanenského závodu. Karel Babka je znám především realistickou litinovou sochou hrdiny od Zborova. Byla vyrobena ve třech odlitcích s určením pro místa: Praha-Spořilov (1933), Blansko – náměstí Svatopluka Čecha a Halič. 

Nyní již jen k restaurovaným předmětům. První je reliéf ruského legionáře o rozměrech 270 x 125mm. Signatura „K. Babka 1933“ je vpravo dole. Má dokonale zachovalou povrchovou úpravu provedenou temně hnědou patinou. Další je italský legionář, má rozměry 270 x 123mm a signaturu také vpravo dole „K. Babka 1936“. Patina je z velké části setřelá a v hloubce reliéfu je místně patrná nazelenalá krusta divoké koroze kovu. Reliéf francouzského legionáře je proveden třikrát. Má rozměry 275 x 120mm. Signatura je rozdělena. „K. Babka“ ve spodní části vpravo, vlevo vročení „1936“.

Trojice reliéfů má nestejně zachovalou povrchovou úpravu, opět s místy napadenými nežádoucí korozí bronzu. Obdélníkové destičky reliéfů mají ze zadní strany pokaždé dva kuželové nálitky pro závity upevňovacích šroubů. Povrch je zde hrubý, neopracovaný se zrnitými vměstky. Také zde je místně kov napaden korozí.

Ještě k podobě provedení povrchové úpravy. V době vzniku reliéfů pro závěrečnou patinu (umělou ušlechtilou patinu) byla používána směs tzv. sirných jater. Tavenina síry s potaší šla zakoupit k umělecko-řemeslnému použití v podobě kousků žlutozelené barvy rozpustných ve vodě. Předmět je po odmaštění ponořen do lázně, v případě větších plastik je rovnoměrně potírán, a to tak dlouho, až získal temně hnědé zabarvení. Po opláchnutí je většinou provedena povrchová ochrana rozleštěním směsi včelího vosku, případně šelakovou politurou.

Samotné restaurování začalo fotodokumentací pokaždé z obou stran a popisem stavu před konkrétními zásahy. Následovalo omytí povrchu lihovým prostředkem pomocí měkkých kartáčů s umělým vláknem. Proces byl opakován celkem čtyřikrát. Zatvrdlé prachové částice nešly jednorázově uvolnit, stále se projevovaly převážně v hloubce reliéfu, a nebo u propracovaných detailů v podobě narostlé krusty bělavého zabarvení.

Po odstranění nečistot se naplno projevila míra zachovalosti patiny. Pouze reliéf ruského legionáře je téměř v dokonalém stavu a nevyžaduje kompletní zásah. Z ostatních desek byla postupně odstraňována krusta nežádoucí patiny. Opatrným kartáčováním v kombinaci s oplachy destilované vody a místní aplikací chelatonové lázně. Proces probíhal v kombinaci se sušením v delším časovém sledu. Nutno podotknout, že koroze byla odstraněna pouze místně s ohledem na ostatní plochy reliéfu.

Po závěrečném oplachu a vysušení je povrch celkově zapatinován směsí hnědě zabarvené šelakové politury, která má polomatný lesk. Mimo reliéfů vytvořených z bronzu se vyskytují odlitky vyrobené ze šedé umělecké litiny, zřejmě také sloužily k dekoraci dobových interiérů. V průběhu restaurování jsme dostali k dispozici srovnávací materiál, který je totožný s bronzovým odlitkem (viz fotodokumentace).

Petr Moudrý

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…
Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…