Skončila mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

V Armádním muzeu Žižkov skončila třídenní mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“. Promluvili zde řečníci z dvanácti evropských zemí. 

Panelisté se poslední den mezinárodní vědecké konference "Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy" zaměřili na klíčové momenty rozpadu Varšavské smlouvy a role Sovětského svazu v tomto procesu, stejně jako počátky vztahů mezi československou armádou a NATO na přelomu 80. a 90. let. V rámci střední Evropy zkoumali veřejné vnímání NATO v Maďarsku a změny v postoji společnosti k této alianci.

Dále se konference věnovala sovětské vojenské přítomnosti v Československu po roce 1968, včetně neformálních ekonomických aktivit sovětských vojáků a jejich vztahů s místním obyvatelstvem. Významným tématem byla také role československého obchodu se zbraněmi v rámci socialistického bloku a jeho ekonomické dopady.

Z pohledu individuálních zkušeností se diskutovalo o obrazu (ne)přátel v pamětnických reflexích důstojníků ČSLA a jejich vnímání armád NATO i Varšavské smlouvy. Konference se rovněž zabývala současnými bezpečnostními otázkami, včetně předsunuté přítomnosti NATO na východním křídle Aliance a účasti Armády ČR v mezinárodních misích.

„Konference naplnila naše očekávání, měla významný mezinárodní a transnacionální rozměr. Nejenom, že se tu řešila témata česká, československá, středoevropská, ale také obecně evropská, případně globálně historická v delší časové perspektivě – od raného novověku až na práh současnosti. Mám velkou radost z toho, že konference byla opravdu velice pestrá, interdisciplinární.  Od mezinárodních vztahů a velkých politických nebo vojensko-historických dějin jsme se dostali k dějinám každodennosti, sociálně kulturně historické perspektivě, zazněly tady některé biograficky laděné studie. Pozornost byla věnována třeba i hospodářským dějinám, filmovým studiím nebo historickým studiím. Téma spojenectví bylo diskutováno a popisováno nejenom z pohledu dějin institucí, ať už národních či mezinárodních, ale také z pohledu lidské perspektivy,“ uvedl na závěr konference Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. 

První den konference: https://www.vhu.cz/zacala-mezinarodni-vedecka-konference-valecna-a-vojensko-politicka-spojenectvi-v-modernich-a-soudobych-dejinach-stredni-evropy-prednosti-limity-vyzvy/

Druhý den konference: https://www.vhu.cz/druhym-dnem-pokracovala-mezinarodni-vedecka-konference-valecna-a-vojensko-politicka-spojenectvi-v-modernich-a-soudobych-dejinach-stredni-evropy-prednosti-limity-vyzvy/

SOUHRN PÁTEČNÍCH BLOKŮ

Opomíjené faktory rychlého rozpadu Varšavské smlouvy na počátku 90. let – Matěj Bílý (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Praha) se zaměřil na období po pádu železné opony a důsledky této historické změny. Představil méně diskutované faktory, které přispěly k rychlému rozpadu Varšavské smlouvy v roce 1991. Zatímco dominantním narativem je důraz na rozhodnutí nových demokratických vlád zpřetrhat vazby na SSSR, Bílý poukázal na nečekanou pasivitu Moskvy a nedostatečné snahy Sovětského svazu udržet alianci v reformované podobě.

Československá armáda a NATO v letech 1989–1992 - Petr Janoušek (Vojenský historický ústav Praha) se zabývá rozvíjením vztahů mezi československou armádou a NATO v období mezi sametovou revolucí a rozpadem federace. Autor se zaměřil na první kontakty s Aliancí, hledání nové identity armády a přehodnocování jejího historického obrazu. Klíčovým tématem je také účast československých vojáků na zahraničních operacích a otázka, kdo stál za iniciativou rozšíření NATO směrem do střední Evropy​.

Veřejné vnímání Severoatlantické aliance v Maďarsku – Péter Hevő (ELTE Eötvös Loránd University, Budapest) se věnoval postoji maďarské společnosti k NATO od 90. let po současnost. Popsal kampaň před vstupem Maďarska do Aliance a analyzoval, jak se obraz NATO v očích veřejnosti proměnil, zejména po nástupu Fideszu k moci v roce 2010. Prezentace se opírala o historické prameny, průzkumy veřejného mínění a analýzu politických diskurzů​.

Neočekávaná (ne)přátelská návštěva maršála Koněva v Československu v květnu 1968. Krize důvěry mezi „starými známými“ a operace DUNAJ – Daniel Povolný (Ústav pro studium totalitních režimů, Praha) analyzoval vztahy mezi účastníky sovětské delegace vedené maršálem Koněvem a jejich československými protějšky. Návštěva, která proběhla v květnu 1968, byla součástí sovětské strategie monitorování situace v ČSSR před plánovanou invazí. Členové delegace měli za úkol kontaktovat širokou veřejnost i dělnické a vojenské kruhy a zjistit jejich postoje k Sovětskému svazu. Získané informace byly po návratu do SSSR analyzovány jako podklad pro rozhodnutí o vojenském zásahu​.

Konzum a nelegální obchodní aktivity sovětských vojsk v Československu (1968–1991) - Prokop Tomek (Vojenský historický ústav Praha) analyzoval každodenní konzumní praktiky a nelegální obchodní aktivity sovětských vojáků dislokovaných v Československu od roku 1968 do jejich odchodu po sametové revoluci. Autor čerpal především z archivních pramenů a zaměřil se na specifické rysy černého trhu, pašování a neformálních obchodních sítí mezi sovětskými vojáky a místním obyvatelstvem​.

Čs. obchod se zbraněmi se zeměmi socialistického tábora v 70. a 80. letech minulého století – Jaroslav Láník (Vojenský historický ústav Praha) představil základní obrysy československého obchodu se zbraněmi v daném období, především dostupné údaje o jeho objemu a struktuře. Dále se autor zamýšlí nad klíčovou otázkou, do jaké míry byl tento segment zahraničního obchodu pro Československo ekonomicky přínosný a lukrativní​.

Červení vs. modří: obrazy (ne)přátel v pamětnické reflexi příslušníků důstojnického sboru ČSLA – Jiří Hlaváček (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Praha) představil výsledky orálně-historických rozhovorů s bývalými důstojníky ČSLA, kteří reflektovali své vnímání armád Varšavské smlouvy a NATO v 60. a 70. letech. Příspěvek ukázal, jak se prolínají individuální vzpomínky, ideologické vlivy a kulturní stereotypy při formování obrazu (ne)přátel 

„Za humny je drak“. Armáda ČR jako součást předsunuté přítomnosti na východním křídle NATO – Michal Louč a Lucie Felcan Rajlová (Vojenský historický ústav Praha) se zabývají rolí Armády ČR v rámci předsunuté přítomnosti NATO na východním křídle aliance. Zaměřili se na historický vývoj této strategie od roku 2016, kdy NATO schválilo rozmístění sil v pobaltských státech a Polsku, až po další rozšíření po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Výzkum se opírá o orálně-historická svědectví příslušníků Armády ČR, kteří sloužili v mnohonárodnostních bojových uskupeních v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. 

Kateřina Eliášová