Jedinečné dokumenty z doby vzniku čs. státu na výstavě Založeno 1918 – Doteky státnosti

Součástí výstavy Založeno 1918 – Doteky státnosti, která probíhá v Jízdárně Pražského hradu až do konce října letošního roku, je část nazvaná Klenotnice, v níž dochází k pravidelným obměnám unikátních exponátů spojených s historií naší státnosti, které je možné vystavovat pouze po velmi omezenou dobu. Až do 8. července zde mají návštěvníci mimořádnou možnost spatřit dokumenty, které stály u zrodu Československé republiky v roce 1918.

Vojenský historický archiv do výstavy zapůjčil originály dokumentů, kterými v průběhu roku 1918 jednotlivé vlády dohodových mocností uznávaly Československou národní radu za základ příští československé vlády. Jednou z nejcennějších vystavovaných archiválií je Manifest českých spisovatelů z roku 1917, který se stal významnou součástí cesty vedoucí k národní samostatnosti. Reflektoval narůstající protirakouské nálady ve společnosti a stal se prvním domácím prohlášením požadujícím sebeurčení českého národa. Svůj manifest adresovali spisovatelé českým poslancům říšské rady - podepsáni jsou zde např. A. Jirásek, A. Sova, F. Kvapil, J. Herben, J. Holeček, E. Krásnohorská, A. Stašek či K. V. Rais. Manifest vzbudil velký ohlas a zřetelně deklaroval rostoucí touhy po samostatném státě. Zároveň se stal inspirací pro pozdější spisovatelská vystoupení.

Zásadním dokumentem se stalo v říjnu 1918 Prohlášení nezávislosti československého národa prozatímní československou vládou, které vstoupilo do dějin jako Washingtonská deklarace. Vystaven je telegram s textem deklarace zaslaný 18. října 1918 T. G. Masarykem z Washingtonu Edvardu Benešovi do Paříže, který byl o den později publikován tiskem.

Další dokument je bezprostředně spojen se dny říjnového převratu. Dne 25. října 1918 odcestovala delegace Národního výboru v čele s Karlem Kramářem přes Vídeň do Ženevy, kde se setkala s představitelem zahraničního odboje ministrem zahraničí prozatímní vlády Edvardem Benešem. Jejich jednání začala shodou náhod právě 28. října. Jednání zakončilo prohlášení českého poselstva v Ženevě, v němž mimo jiné schválilo politiku a veškerou vojenskou i diplomatickou činnost Československé národní rady.

Dokumentem mimořádného významu je i zápis o 1. schůzi Národního shromáždění z 14. listopadu 1918 pocházející z Archivu Poslanecké sněmovny. Kromě unikátních dokumentů je tento měsíc možné spatřit i blůzu generála jezdectva Františka Ferdinanda d´Este ušitou pouhých několik týdnů před sarajevským atentátem či slavný jezdecký oblek prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Výstavu Založeno 1918 – Doteky státnosti připravil Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a Správou Pražského hradu. Více informací o výstavě včetně rozsáhlé fotogalerie naleznete ZDE.

RED