Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025

Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský otřes pro celou českou společnost. Bylo koncem demokratické první republiky. Ve východních částech státu, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které získaly dalekosáhlou autonomii, znamenalo otevřený nástup nacionalistické krajní pravice k moci a zahájení urychlené výstavby autoritativních režimů. V českých zemích byla naštěstí situace jiná – krajní pravice zde stála tradičně na okraji politického spektra. Její parlamentní část navíc ve své většině přijala podíl na formování nového vládního establishmentu, v němž převládali zástupci bývalých demokratických stran. Role radikálů tak připadla především mimoparlamentní organizaci nesoucí v té době název Hnutí za nové Československo – Vlajka.

Je dodnes poměrně rozšířenou legendou, že Vlajka, která vznikla roku 1930, byla v době před okupací hnutím vyloženě protiněmeckým a vlasteneckým. Ve skutečnosti v ní od druhé poloviny třicátých let sílil ideový proud hledící obdivně na Hitlerovu říši. Na hnědém režimu jim imponovala především razance, s níž se vypořádal s těmi, které také vlajkaři považovali za své úhlavní nepřátele – se zednáři, marxisty a především Židy.

Počátkem září 1938 začala rozhlasová stanice Vídeň v hlavním čase (postupem doby i několikrát denně) hlásit zprávy v českém jazyce. Oficiálně šlo o vysílání pro českou menšinu. Ve skutečnosti však byla nacistická propaganda určena k šíření demoralizace a rozvratu v republice. Vysílání v režii Heydrichovy SD zajišťovali uprchlí vlajkaři.

Po Mnichovu zahájila Vlajka ofenzívu. Snažila se zneužít frustrace obyčejných lidí k útokům na symboly první republiky, rozněcovat antisemitismus a dále destabilizovat společnost. Bojovala však zároveň i proti představitelům nového režimu, kteří pro ně byli spjatí s nenáviděným státem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Již 11. listopadu 1938 odpovědělo policejní ředitelství v Praze a Brně vydáním výnosů o zastavení činnosti Vlajky, zákazu jejího tisku a další politické činnosti. V sídle ústředí v pražské Žitné ulici č. p. 53 byla policií provedena domovní prohlídka, část písemností byla zabavena a místnosti sekretariátu zapečetěny.

Od této chvíle žila Vlajka v ilegalitě. Staré vedení představované Ing. Jindřichem Streiblem, obráncem pravosti Rukopisů Janem Vrzalíkem a dalšími bylo v podstatě odstaveno na vedlejší kolej a radikální křídlo reprezentované nedostudovaným medikem Janem Rysem-Rozsévačem, budoucím „Vůdcem“ a autorem spisku „Židozednářství metla světa“, zahájilo podzemní činnost.

Během podzimu a zimy 1938 byly české země doslova zaplaveny ilegálními vlajkařskými letáky, podepisovanými s odkazem na tajnou českou odbojovou organizaci z dob konce habsburské monarchie „Mafií Nového Československa – Vlajkou“.

S příchodem Nového roku 1939 se mnozí vlajkaři ještě více radikalizovali. Dokonce natolik, že začali uvažovat o provedení státního převratu. Ten si naštěstí představovali značně zjednodušenou optikou. Ilegální vedení dokonce vydalo cyklostylovaný oběžník, obsahující 26 bodů, podle nichž měly přípravy puče v jednotlivých městech probíhat. Teď už bylo jen otázkou času, kdy se o jejich záměrech dozví policie.

Došlo k tomu 12. února 1939 v Brně, během domovní prohlídky u učitelky Marie H., která byla známá jako sympatizantka hnutí. Následně bylo zatčeno několik dalších brněnských vlajkařů, kteří u policie učinili obsáhlé výpovědi. Z moravské metropole se tak již po pěti dnech přelilo zatýkání do Prahy. Zátah probíhal i v Olomouci, Kralupech nad Vltavou a v Jičíně.

Zdálo se, že je po puči. Krátce po zahájení zatýkání se však objevil ilegální leták varující státní orgány před další perzekucí členů hnutí, který v podstatě vyhrožoval teroristickými akcemi namířenými především proti občanům židovského původu. Jak se záhy ukázalo, nešlo jen o plané výhružky.

V noci z 25. na 26. února 1939 vybuchly v obchodě Singer u Prašné brány a v prodejně Včely na Královských Vinohradech vlajkaři nastražené nálože. Policie zareagovala 27. února zatčením Jana Ryse-Rozsévače, Jindřicha hraběte Thun-Hohensteina a dalších členů ilegálního vedení.

Štafetu převzala velmi agilní skupina plzeňských vlajkařů. Ti již 26. února 1939 zahájili v Kozolupech u Plzně provoz ilegální vysílačky inspirované vídeňským rozhlasem z podzimu minulého roku. Na noc z 6. na 7. března 1939 pak připravili bombový útok na obřadní síň židovského hřbitova. Ten však skončil tragicky – dva teroristé byli v důsledku neopatrné manipulace s vlastní výbušninou zabiti. Následoval bleskový zásah policie proti vlajkařům i v západočeské metropoli.

Většina zadržených v Praze, Brně, Olomouci, Plzni i v dalších městech byla nakonec propuštěna 14. března 1939 večer, nebo v ranních hodinách následujícího dne. Právě včas, aby mohli, jako jedni z mála Čechů, uvítat okupanty.

Jiří Plachý

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…