Úprava mírové organizace ČSLA v roce 1957

Počátkem února 1957 se kolegium ministra národní obrany za účasti velitelů a náčelníků druhů vojsk Ministerstva národní obrany, velitelů vojenských okruhů se svými náčelníky druhů vojsk a tří velitelů vševojskových divizí usneslo znovu prověřit mírovou organizaci ČSLA z hlediska bojové pohotovosti a výcviku vojsk.

Při projednávání změn se přihlíželo k chystaným organizačním opatřením, které byly stanoveny plánem výstavby Československé lidové armády. Při zpracování organizačních změn se vycházelo z několika zásad. Stanovené plánované mírové počty armády 185 000 mužů nesměly být překročeny. Rovněž se nově upravily plánované mírové počty vševojskových divizí na 8 000, 5 000, 3 300, 2 000 vojáků u střeleckých divizí, 6 000, 3 000 mužů u mechanizovaných divizí a na 5 000 vojáků u tankových divizí. Všechny organizační změny se mohly provádět pouze v rámci stávajících celkových počtů.

Cílem prověrky bylo vytvořit lepší podmínky pro rozvinutí útvarů a svazků v mobilizaci. Dále zdokonalit organizaci vševojskových svazků tak, aby odpovídala soudobému vedení bojové činnosti a vybavení vojsk novou bojovou technikou. Při tom se kladl důraz na zlepšení protivzdušné obrany a chemického zabezpečení.

Výsledkem organizačních změn bylo snížení plánovaných mírových počtů armády na 183 527 mužů; tím se vytvořila kádrová záloha pro výstavbu ČSLA na další roky. Do plánových počtů se nově nezapočítalo 1 527 posluchačů vysokých vojenských škol. Další personální úhrada na organizační úpravy byla hledána ve snížení počtu důstojníků (asi 897 důstojníků) a žáků poddůstojnických škol. U rot, baterií, praporů a oddílů se zrušila funkce zástupce velitele pro věci politické.

Funkce velitelů čet se vyhradily pro vojáky základní služby z řad absolventů vojenských kateder vysokých škol. Na poddůstojnických školách se zkrátila výuka na šest měsíců a dále měly být vytvářeny v převážné většině u rámcovaných útvarů. U většiny vojenských učilišť se počítalo se zkrácením délky studia na dva roky.

Pohraniční 2., 15., 19. a 20. střelecké divize byla každá z nich snížena o 162 příslušníků na 7 835 mužů. Šestnáctá a čtvrtá střelecká divize zůstaly zhruba na stejných počtech 5 000 a 3 300 vojáků Naopak došlo k navýšení vojáků u 17. a 18. střelecké divize na 2 125 mužů, aby u nich byly vytvořeny lepší podmínky pro výcvik záloh. Tři mechanizované divize (1., 3., 8.) byly korigovány pouze v desítkách mužů a zůstaly na plánovaných 6 000 vojácích. Čtrnáctá mechanizovaná divize byla posílena z 3 042 na 3 353 vojáků, jelikož měla zajišťovat výcvik žáků Tankového učiliště ve Vyškově. Obě tankové divize (9. a 13.) zůstaly na stávajících počtech 5 000 vojácích. Dva dělostřelecké pluky střeleckých, mechanizovaných a tankových divizí byly reorganizovány na jeden pluk s šestidělovými bateriemi. Tímto opatřením se docílilo snížení počtu osob při zachování stejné palebné síly dělostřeleckého pluku.

Vojsková protivzdušná obrana vševojskových svazků byla posílena o četu protiletadlových kulometů a dosavadní čety 30 mm protiletadlových kanonů byly zvětšeny na baterie. Protiletadlové dělostřelecké oddíly pohraničních střeleckých divizí měly dvě baterie 85 mm a baterii 57 mm protiletadlových kanonů a svazky na snížených počtech pak baterii 85 mm a dvě baterie 57 mm protiletadlových kanonů.

U ženijních brigád, pontonových praporů a ženijních praporů střeleckých divizí se zvýšily počty vojáků a bylo plánováno je vybavit moderní ženijní technikou. Pro zajištění nepřetržitého spojení se navýšily počty spojovacích jednotek střeleckých divizí.

Chemické vojsko se reorganizovalo tak, aby mohlo plnit úkoly za oboustranného použití zbraní hromadného ničení. Posílily se jednotky chemického vojska u vševojskových svazků a vznikly brigáda chemické ochrany a prapor pro odmořování terénu.

U velitelství letectva a PVOS a u spojovacího vojska začaly být budovány jednotky radiotechnického rušení. Protiletadlové dělostřelectvo PVOS se vedle dvou protiletadlových divizí reorganizovalo do protiletadlových dělostřeleckých brigád bránících Plzeň, Most, Brno, Ostravu a Bratislavu. Zrušena byla velitelství obvodů PVOS. Stíhací letectvo bylo posíleno o další stíhací letecký pluk.

V ostatních druzích vojsk a služeb došlo k dílčím změnám a malému navýšení mírových počtů. Naopak ve vojenských technických jednotkách pokračoval trend v jejich snižování započatý v polovině padesátých let. Vojenské technické jednotky pro stavební činnost byly sníženy o 5052 vojáků na 7 500 mužů. U důlních se rovněž počítalo s jejich snižováním, ale na základě jednání s Ministerstvem paliv a energetiky bylo krácení důlních jednotek odloženo.

Palčivým problémem setrvalo doplňování armády vojáky základní služby. Prováděné povinné doplnění nedostatek vojáků základní služby neřešilo. Nízké počty se nepříznivě odrážely ve výcviku a v bojové pohotovosti vojsk. Počet svazků a útvarů zůstal nezměněn a naopak se v následujících letech počítalo s jejich další výstavbou. Při snižování naplněnosti stávajících útvarů, ale zároveň rostl počet jejich úkolů v oblasti výcviku, zvyšování bojové a mobilizační pohotovosti a také ve výpomoci národnímu hospodářství.

Jako řešení do budoucna se jevilo několik variant: přikročit k rušení stávajících svazků a jednotek, přejít na tříletou vojenskou základní službu nebo doplňovat mírové počty ČSLA vojáky v záloze. Ani jedno z řešení kolegium ministra národní obrany v roce 1957 nepřijalo.

Jan Šach