Útok na Heydricha a první komentáře na vlnách londýnského rozhlasu

Útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 vyvolal pozdvižení nejen v tehdejším protektorátu ale pro nás možná překvapivě i v Londýně, centru československého zahraničního odboje. V současnosti si vždy neuvědomujeme, že v době tuhé válečné cenzury, uzavřených hranic, tehdejších komunikačních možností a na tisícikilometrovou vzdálenost vládla nejistota a šířily se nejrozličnější teorie.

Ve středu 27. května 1942 se událost ještě v pravidelném a předem připravovaném rozhlasovém schématu vysílání londýnské stanice BBC (British Broadcasting Corporation) nijak neprojevila. Ve čtvrthodince od 18.45 v pravidelném československém vojenském vysílání zaznělo blahopřání k 58. narozeninám Edvarda Beneše, které připadaly na následující den, 28. května 1942. Editor vojenského programu, spisovatel a novinář Jiří Mucha, sestavil pořad, v němž hovořili dva čs. letci o své dramatické cestě přes Polsko a SSSR do Velké Británie k RAF. Potom zazněly i praktické rady, jak zlepšit v protektorátu poslech vysílání z Londýna.

Zpráva o atentátu se objevila poprvé v běžných zpravodajských relacích BBC. Podle monitoringu pořizovaného v Německu, to bylo ve zprávách českého vysílání v 18.30 a ve 22.45 a ve zpravodajství německojazyčného programu v 19.47 a ve 20.10. Kromě samotné stručné zprávy, jejíž základ převzali redaktoři BBC z německého rozhlasu, českojazyčné vysílání již dodávalo, že celý svět je hrdý na heroický boj Čechů, kteří se očividně nedali zlomit a bojují.

Druhý den zazněl v pravidelné československé čtvrthodince od 18.45 první komentář útoku na Heydricha. Napsal jej Josef Kodíček a četl hlasatel dr. Josef Fränkl. Jména autora a interpreta se však ve vysílání s ohledem na bezpečnost rodin doma obvykle neuváděla. O události v Praze nebylo v Londýně zatím známo téměř nic, informace byly nepřesné.

Ve jménu celé Evropy

Komentátor Kodíček označil čin za důkaz cítění národa: výstřely padly i ve jménu celé Evropy, za níž útočníci vyjádřili pocity všech utlačovaných. Autor při tom hledal paralelu s atentátem na rakouského ministerského předsedu Karla von Stürgha, který provedl vídeňský socialista Friedrich Adler 21. října 1916. Komentátor hledal v útoku známky jasného zvratu v politické situaci Evropy, důkaz radikalizace v porobených zemích i slabosti okupačního režimu. Jinak by tak troufalý čin přece nikdo nemohl provést.

Nezlomná síla národa

Josef Kodíček ukvapeně hledal a nacházel v útoku signál blížící se konec třetí říše. Tvrdil také prozíravě, že přes hrozby nejhrubšího násilí lidé nezradí spolubojovníky a neopustí věc národa. Bez znalosti následujícího dění usoudil, že Heydrichovo zranění nebo smrt za očekávaný nacistický teror stojí. Čin má „dalekosáhlý význam a hrdinství je projevem nezlomné síly národa, jímž se národy udržují při životě a čerpají posilu. Národ nikdy nezapomene hrdinů a bude se snažit být jich hoden.“

Program pak pokračoval jistě již předem připraveným dalším pochvalným komentářem osobnosti a díla Edvarda Beneše, který se 28. května 1942 dožil 58 let. Komentář napsal a anonymně četl dr. Josef Korbel. Ujišťoval posluchače, že prezident Beneš dělá všechno jen pro národ, a to i nyní, kdy hrozí další teror.  Málokdo ale toho večera uléhal klidně a bez starostí. Temné ale i heroické události ale byly teprve na svém začátku.

Prokop Tomek