Improvizované obrněné vlaky byly nejtěžšími bojovými prostředky, kterými disponovala československá armáda v boji proti německým okupantům v povstání v květnu 1945. Šlo o ukořistěné vozy německého železničního protiletadlového dělostřelectva, především lehkého flaku na ochranu transportů (leichte Eisenbahn-Transportschutz-Flak). Němci je nasadili v protektorátu od konce dubna 1945. Vagony, vyzbrojené převážně protiletadlovými kanony ráže 15 a zejména 20 mm, byly rovnoměrně rozptýlené po celé protektorátní železniční síti. Staly se přirozeným cílem českých povstalců, kteří množství vozů ukořistili. Od odpoledne 5. května z nich sestavili více než dvě desítky improvizovaných obrněných vlaků. K největší koncentraci povstaleckých improvizovaných obrněných vlaků došlo v Praze a jejím bezprostředním okolí.
Na nádraží Praha-Smíchov povstalci z těchto vozů sestavili 5. a 6. května 1945 dva improvizované obrněné vlaky. Vlak č. 1 byl zničen 7. května 1945 v boji s německými tanky v Lahovicích, vlak č. 2 sestřelil 6. května 1945 německý proudový letoun Me 262.
Na nádraží Praha-Vršovice 5. května 1945 ustavil štábní kapitán pěchoty Adam Wohlrath-Trávnický, velitel odbojové organizace Trávnice, zde vojenské velitelství Adam, a převzal velení v úseku od Vyšehradu po Hostivař. Povstalci se na nádraží zmocnili dvou souprav protiletadlových vozů flaku pro obranu transportů.
První ukořistěná souprava se stala 5. května základem improvizovaného obrněného vlaku (IOV) PRAHA, respektive IOV PRAHA I, přejmenovaného 9. května na IOV MOSKVA. Druhá souprava byla večer 5. května rozdělena na IOV VRŠOVICE, IOV ORLÍK a IOV PRAHA II. Ze Smíchova byl 6. května získán jeden bojový vůz, ze kterého vznikl IOV SMÍCHOV. V průběhu 6. května kapitulovala německá souprava protiletadlových vozů poblíž Horních Měcholup. Z jejích vozů vznikly IOV UHŘÍNĚVES a IOV ŽIŽKA. Zbrojíři z továrny ETA, sestavili z ukořistěných součástek několik tříhlavňových 20mm kanonů Drilling. Díky tomu vznikl 7. května IOV LIBUŠE.
Obrněné vlaky z Vršovic neutralizovaly obklíčené německé posádky v kasárnách Schupo, Vozatajských kasárnách, budově továrny Kanold a kasárnách 28. pluku, až do jejich kapitulace 8. května večer a následném odchodu z Prahy. Spolu s dalšími povstaleckými jednotkami dobyly 6. května 88mm protiletadlovou baterii Na Groši a od 6. května bojovaly proti bojové skupině SS Wallenstein, která postupovala od Benešova. Linii, bráněnou velitelstvím Adam / Trávnice a jeho improvizovanými obrněnými vlaky, se německé bojové skupině překonat nepodařilo.
V Říčanech povstalci 5. května 1945 dobyli protiletadlové vagony z osobního vlaku, ze kterých sestavili IOV ŘÍČANY a zaujali kruhovou obranu města. Říčany vytvořily citadelu, která chránila východní křídlo linie, bráněné vršovickým velitelstvím Adam / Trávnice. Obrana Říčan zejména znemožnila německý pokus vyslat do Prahy dva vlaky, naložené tanky a obrněnými transportéry. IOV ŘÍČANY dopravil 8. května do Prahy ukořistěný zdravotnický materiál a po 14. květnu jeho vozy posílily IOV ORLÍK a IOV LIBUŠE.
Odpoledne 5. května 1945 se povstalci v Roztokách zmocnili dvou protiletadlových vozů, připojených k osobnímu vlaku, který do stanice přijel z Prahy, z nichž sestavili IOV STALIN. Ráno 6. května přijela do Roztok z Kralup nad Vltavou souprava vozů flaku na ochranu transportů, ukořistěná 5. května ve Slaném. Z vozů této soupravy byly sestaveny IOV SOKOL a IOV ORLÍK II.
Všechny tři improvizované obrněné vlaky operovaly na trati mezi Kralupy a Holešovicovicemi. IOV SOKOL byl zničen 7. května ve stanici Praha-Bubny při obraně Trojského mostu německým dělostřelectvem z Kobylis. Odpoledne 8. května byl IOV STALIN nasazen u Nelahozevsi do boje, který skončil likvidací německého IOV od Lovosic.
Z Wilsonova nádraží v Praze (Hauptbahnhof Prag / Hlavní nádraží Praha) operovaly snad až tři soupravy německých improvizovaných obrněných vlaků. Zapojily se do boje o rozhlas a operovaly v Karlíně a na Žižkově, na tratích severně a jižně podél vrchu Vítkova až po Libeň. Jedna souprava protiletadlových vozů, opuštěná německou posádkou, zůstala bez povšimnutí oběma bojujícími stranami u Malešic.
Velká souprava německého flaku pro ochranu transportů odolala povstaleckým pokusům o odzbrojení v Dušníkách. Poté se přesunula do Středokluk, odkud se zapojila do obrany letiště Ruzyně proti povstalcům a vlasovcům a definitivně skončila v rukách povstalců večer 8. května u Černiva, poblíž Libochovic. Další německý improvizovaný obrněný vlak se pokusil 8. května odpoledne prorazit do Prahy od Lovosic po kralupské trati. Roztočtí a kralupští povstalci jej večer téhož dne zničili u Nelahozevsi.
Do bojů v Praze zasáhlo celkem čtrnáct souprav povstaleckých improvizovaných obrněných vlaků. Dva improvizované obrněné vlaky, operující z nádraží Praha-Smíchov, osm souprav z nádraží Praha-Vršovice, tři soupravy z nádraží Roztoky u Prahy a krátce i jedna souprava z Říčan. V boji byly zničeny dvě soupravy, obě 7. května. Jedna z nádraží Smíchov v boji s německými tanky ve Velké Chuchli, druhá z Roztok německým dělostřelectvem z Kobylis ve stanici Praha-Bubny.
Na německé straně bylo nasazeno pravděpodobně až pět improvizovaných obrněných vaků. Soupravy na hlavním nádraží, operující i na tratích pod Vítkovem, přispěly k udržení se Němci bráněné enklávy v Karlíně mezi Žižkovými kasárnami a Invalidovnou až do příchodu vyprošťovací jednotky z milovického vojenského prostoru. Souprava z Rudné se zapojila do obrany ruzyňského letiště před povstalci a vlasovci a posléze ustoupila k Libochovicím. Pokus německého improvizovaného obrněného vlaku prorazit od Terezína přes Prahu zlikvidovali Kralupští a Roztočtí povstalci odpoledne 8. května u Nelahozevsi.
Jak na německé, tak zejména na československé straně patřily improvizované obrněné vlaky k nejsilnějším bojovým prostředkům.
Tomáš Jakl