Václav Dostal - Český poručík v boji u Arrasu

Během krvavých bojů u francouzského Arrasu a osady La Targette dne 9. května 1915 padly desítky českých vojáků proslulé jednotky francouzské Cizinecké legie – Roty Nazdar. Zemřel tam i český důstojník, šestadvacetiletý poručík Václav Jaroslav Dostal, velitel kulometné čety.

Václav, bratr Adolfa Bohuslava, se narodil 4. července 1888 jako desáté z jedenácti dětí do významné poděbrad￾ské umělecké rodiny Dostalových. Vystudoval vysokou školu technickou v Praze a stal se inženýrem chemie. Jako vysokoškolák nastoupil jednoroční dobrovolnou vojenskou službu u rakousko­‑uherského pevnostního dělostřelectva v Josefově. Jelikož se chtěl věnovat diplomatické kariéře, odešel v roce 1911 studovat do Paříže. Významným způsobem se tam zapojil do českých krajanských spolků. Seznámil se i s historikem a slavistou profesorem Ernestem Denisem a zakrátko patřil mezi významné vlastenecky smýšlející krajany v Paříži.

Po vypuknutí války byl povolán zpět do rakousko­‑uherské armády, avšak tento rozkaz neuposlechl a přihlásil se jako desítky dalších krajanů do francouzské Cizinecké legie. Předtím na sebe upozornil, když předal ruskému velvyslanci v Paříži plány rakouské pevnosti Přemyšl, což mu později zajistilo důstojnickou hodnost poručíka i ve francouzské armádě. V srpnu 1914 s dalšími českými krajany, zejména sokoly, prováděl vojenská cvičení v zahradě pařížského Palais Royal. Spolu s Rudolfem Audritzkým, záložním důstojníkem rakousko­‑uherských dragounů, byli jmenováni (po dobu trvání války) prvními českými důstojníky v Cizinecké legii. Na počátku října 1914 odjel společně s poručíkem Audritzkým z Paříže do Bayonne, kde se formovaly její jednotky.

Zajímavá vzpomínka se váže k jeho vstupu do armády. Důstojnická hodnost s sebou nesla i povinnost pořídit si vlastní stejnokroj. Nicméně v srpnu 1914 již krejčí pro obrovský zájem neměli zásobu důstojnických látek, a tak si musel Dostal nechat ušít stejnokroj z civilní látky, alespoň trochu podobné předepsanému odstínu. Důstojnický opasek si opatřil v divadelních potřebách. Další součástí jeho výbavy byl fotoaparát, jímž vytvořil unikátní snímky zachycující české dobrovolníky na frontě.

Ačkoliv se o Dostalovi často hovoří jako o důstojníkovi Roty Nazdar, sloužil jako velitel čety plukovních kulometů, zatímco Rota Nazdar byla součástí praporu C 2. pochodového pluku 1. cizineckého pluku. Jednotky společně vyrazily do útoku 9. května 1915. Dostal své kamarády při útoku povzbuzoval a svými kulomety jim poskytoval krycí palbu. V boji o vesnici Neuville­‑Saint­‑Vaast však byl smrtelně raněn do hrudi. Jeho poslední slova údajně zněla: Sláva praporu! Ať žijí čeští vojáci!

Zdeněk Špitálník

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 4. května 2018.