Na jaře 1945 se v euforii konce války mohlo zdát, že si Československo v mezích možností zachová svobodu a alespoň omezené pluralitní politické uspořádání. Již v té době se však ozývaly hlasy varující před rostoucím vlivem Sovětského svazu a komunistů. Patřily většinou příslušníkům protibenešovské opozice ve Velké Británii, sdružující se kolem osoby armádního generála Lva Prchaly. K nim se však přidávali také např. exiloví politici agrární strany, kteří po celou válku stáli loajálně za politikou Edvarda Beneše. Dne 14. února 1945 podal demisi ministr financí exilové vlády za tuto stranu Ladislav Feierabend. O několik týdnů později složil mandát ze stejných důvodů také člen Státní rady Václav Míšek.
Narodil se 16. listopadu 1910 v Dolních Chabrech (dnes součást Prahy 8). Vystudoval Vyšší hospodářskou školu v Poděbradech, kde maturoval. V době od října 1930 do dubna 1931 vykonával vojenskou prezenční službu u jezdeckého pluku 4, kde také absolvoval záložní důstojnickou školu. Zářijové mobilizace v roce 1938 se účastnil již v hodnosti poručíka jezdectva. Mezitím hospodařil nejprve na rodinném statku v Dolních Chabrech a později se osamostatnil. Vědomosti si zvyšoval mimořádným studiem zemědělského inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Angažoval se v Sokole a především v řadách Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, která v té době byla největší vládní stranou.
Na sklonku roku 1939 se rozhodl k odchodu za hranice. Přes Slovensko a Maďarsko se mu podařilo dostat do Bělehradu, odkud jeho cesta pokračovala přes libanonský Bejrút lodí do Marseille. Dne 27. prosince 1939 oblékl v jihofrancouzském Agde uniformu československé zahraniční armády. Po pádu Francie evakuoval se zbytkem čs. jednotek do Velké Británie, kde sloužil ve velitelské záloze u čs. brigády. V lednu 1943 jej prezident Beneš jmenoval členem Státní rady, která byla jeho poradním orgánem a plnila v podmínkách exilu úlohu kvaziparlamentu. Od jara 1944 současně zasedal v exilovém vedení agrární strany. Na členství ve Státní radě rezignoval v březnu 1945. V prohlášení v britském tisku napsal, že Československo směřuje z nacistického v komunistický protektorát.
V dubnu 1945 se stal místopředsedou Prchalova Českého národního výboru v Londýně, jejž však chápal jako širší platformu těch, kteří stejným způsobem vnímají vývoj politické situace ve vlasti. To je zřejmé i z provolání k rolníkům celého světa, varujícího před zotročením evropských národů, které 23. května 1945 v Londýně jako zástupce čs. agrárníků vydal. Do Československa se již nevrátil. Datum jeho úmrtí se nepodařilo zjistit.