Při příležitosti letošního 75. výročí zformování československého letectva ve Velké Británii byla v pátek 4. září před budovou Generálního štábu Armády České republiky v Praze na Vítězném náměstí zahájena další ze série open-air výstav, která nese název Na nebi hrdého Albionu. Jejím autorem je historik Vojenského historického ústavu Praha a přední odborník na oblast československého vojenského letectví Jiří Rajlich.
Fotogalerie
Výstava na více než dvou desítkách panelů představuje působení československých letců během druhé světové války na západní frontě. Jednotlivé panely ukazují počátky jejich nasazení a bojů ve Francii, poté mapují formování jednotek ve Velké Británii a následné boje probíhající po celé období konfliktu. Závěrečný panel je věnován návratů letců a leteckého personálu do osvobozené republiky.
Výstavu zahájil náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Josef Bečvář. Slavnostního přestřižení pásky výstavy se účastnily dvě ženy, které stály po boku významných mužů-letců: paní Fajtlová a paní Šišková, vdovy po generálu Františku Fajltovi, resp. generálu Aloisi Šiškovi. Na vernisáž dorazili i žáci ze základní školy v Praze 6 - Řepích, která je pojmenována po dalším slavném druhoválečném pilotovi, generálu Františku Peřinovi. Atraktivním exponátem, který celou akci zpestřil, byla maketa letounu Supermarine Spitfire (na nichž také čs. letci létali), která patří Czech Spitfire Clubu.
Generálporučík Josef Bečvář ve svém projevu kromě jiného shrnul i počátky bojového nasazení československých letců a leteckého personálu ve Velké Británii: „V létě 1940 nacistické Německo neuvěřitelně rychle pokořilo téměř celou západní Evropu. Jediný stát, který s ním byl ještě stále ve válce, byla Velká Británie. Za této situace vstupovali do britského Královského letectva posily z různých národů okupované Evropy, mezi nimiž byli také letci s domovenkou Czechoslovakia na rameni.“
V průběhu těžkého léta 1940 tak byly v rámci RAF urychleně zformovány vlastní čs. letecké jednotky. Postupně tak vznikla 310. čs. stíhací peruť, následovala 311. čs. bombardovací peruť a posléze 312. čs. stíhací peruť. V roce 1941 pak byla založena čtvrtá jednotka, 313. čs. stíhací peruť, jejíž létající personál utvořili vesměs ti letci, kteří byli dosud dočasně zařazeni u britských perutí.
Dramatickou situaci dnes už legendární bitvy o Británii na podzim roku 1940, které se zúčastnili i čs. letci, vystihují legendární slova ministerského předsedy Velké Británie Winstona Churchilla: „Ještě nikdy v dějinách lidských bojů nevděčilo tak velké množství lidí za tak mnoho takové hrstce jedinců.“
Odvaha a statečnost letců včetně těch československých, i jejich další působení ve službách RAF za 2. světové války, patří k nejslavnějším kapitolám dějin našeho letectva. O to smutnější byl osud těch, kteří se po válce vrátili domů a místo vděku a uznání se dočkali nespravedlivých procesů a perzekucí.
Náčelník Generálního štábu AČR Josef Bečvář také ve svém projevu připomněl vztah mezi tehdejší dobou a dneškem: „Na odkaz druhoválečných letců úspěšně navazují naše vzdušné síly. Kromě ochrany našeho vzdušného prostoru působí po boku aliančních partnerů i v zahraničí. Mohu uvést pár příkladů – koncem minulého týdne se vrátili čáslavští piloti gripenů ze své již druhé mise při ochraně vzdušného prostoru nad Islandem, čeští vrtulníkáři již pět let školí své kolegy v Afghánistánu, příslušníci dopravního letectva operují se strojem CASA v misi MFO na Sinaji. Již předtím působily naši vrtulníkáři v misi ISAF a na Balkáně. Piloti gripenů zabezpečovali opakovaně Air Policing v Pobaltí. Můžeme se pochlubit i členstvím v asociaci elitních Tygřích letek.“
Výstava Na nebi hrdého Albionu bude na prostranství před budovou Generálního štábu v Praze 6 na Vítězném náměstí umístěna po celé září.