VHÚ Praha připomíná listopadové události ve veřejném prostoru

Stalo se již tradicí, že pracovníci Vojenského historického ústavu Praha vystupují v médiích a na veřejnosti v době výročí významných historických událostí. Nejinak tomu bylo i v den státního svátku 17. listopadu 2023 – Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního studenstva.

Historik Michal Cáp připravil přednášku s názvem „Povinná vojna“ a na pozvání Spolku studentů historie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s ní dvakrát vystoupil ve Vzdělávací tramvaji, která byla součástí akce „Korzo Národní“ . Popsal genezi a vývoj povinné vojenské služby i všeobecné branné povinnosti v českých zemích. Posluchače doprovodil od dob Francouzské revoluce přes zavedení povinné služby v habsburské monarchii roku 1868, zkušenosti obou světových válek, meziválečného i komunistického Československa až po její zánik na konci roku 2004. Věnoval se i současnému oživení zájmu o fenomén povinné služby v době ruské invaze na Ukrajinu. Veřejnost se mohla seznámit i s projektem VHÚ Praha na shromažďování a digitalizaci památníků mužů konajících povinnou vojenskou službu s názvem Památníky z vojny aneb cesta do vojákovy duše.

V přímých televizních vstupech z Národní třídy vystoupili další historikové Vojenského historického ústavu Praha. Jiří Plachý pro Českou televizi komentoval události spojené se 17. listopadem 1939 a zhodnotil jejich odkaz dnešku. Hovořil i o konstituování odbojového hnutí na počátku okupace, situaci odbojářů po porážce Polska, o demonstracích z 28. října 1939 a náladách na českých vysokých školách v předvečer jejich uzavření. Připomněl i druhou oběť těchto událostí, Václava Sedláčka, a konečně ustanovení 17. listopadu jako Mezinárodního dne studentstva, na čemž měli hlavní zásluhu čeští vysokoškoláci sloužící v jednotkách čs. zahraniční armády ve Velké Británii.

Podívejte se na záznam Studia 6 ze 17. listopadu

Prokop Tomek se pro Českou televizi věnoval především roli bezpečnostních orgánů v době pádu komunismu a byl též dotázán na svou osobní zkušenost z demonstrace 17. listopadu 1989. Shrnul i výsledky polistopadového vyšetřování zákroku bezpečnostních složek. Ve vstupu pro televizi Prima dostal za úkol přiblížit situaci v Československé lidové armádě a její možné zapojení do událostí.

V rozhovoru pro Český rozhlas plus zveřejnil Tomek nová zjištění týkající se osudu ostatků studentských představitelů, zastřelených 17. listopadu 1939. Podle poválečné výpovědi gestapáka Fritze Kiesewettera měla být těla převezena k anonymnímu spálení do libereckého krematoria. Gestapo se chtělo nepochybně pojistit proti dalším nepokojům v případě veřejných pohřbů obětí.

Tomáš Jakl v přímém vstupu České televize popsal svou účast na demonstraci 17. listopadu 1989 v době, kdy byl studentem gymnázia.

Prokop Tomek