VHÚ získal výtisk původního vydání „Černé knihy“ o srpnu 1968

V těchto dnech, kdy si připomínáme již 47. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, získal Vojenský historický ústav Praha výjimečný výtisk knižní publikace, která se k danému historickému období bezprostředně vztahuje. Jedná se o knihu „Sedm pražských dnů. 21.-27. srpen 1968. Dokumentace“, známou též jako „Černá kniha“.

Dárcem knihy, jež rozšíří nejen knihovní fond VHÚ, ale je i cenným historickým artefaktem, je pan Petr Vencelides. Ten ji získal od svého dědečka, jenž ji během normalizace ukrýval ve svém domě ve sklepě, zabalenou a ochráněnou pod hromadou uhlí. Kniha „Sedm pražských dnů. 21.-27. srpen 1968. Dokumentace“ vyšla na sklonku roku 1968 a obsahuje klíčové dokumenty týkající se událostí, které se odehrály ve dnech bezprostředně po invazi.

Na podzim 1968 se podařilo týmu odborných pracovníků Ústavu dějin Akademie věd v rekordně krátké době sestavit kolekci dokumentů z prvního týdne okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Kniha o 500 stranách s téměř stovkou ilustrací vyšla 1. října 1968 v nákladu 3 000 výtisků, oficiálně jako studijní materiál pro vnitřní potřebu. Editoři Milan Otáhal a Vilém Prečan v ní shromáždili úřední dokumenty, novinové články, prohlášení i doklady spontánní reakce veřejnosti na okupaci. Pro její tragický obsah i pro jednoduchý černý obal se pro sborník rychle vžilo označení „Černá kniha“.

Vydání knihy vyvolalo obrovský zájem veřejnosti, ale dokonce také velmi negativní reakci ze strany sovětského vedení. Při jednání vedoucích představitelů KSČ a KSSS v Kyjevě 8. prosince 1968 Leonid Brežněv obsáhle kritizoval přežívající svobodu tisku v Československu. Jako jeden z příkladů uvedl výslovně vydání tzv. Černé knihy. Označil ji za „velice mazanou knihu“, jejíž autoři se zaštiťují socialismem, ale pomlouvají Sovětský svaz. Alexander Dubček mu na to sdělil, že záležitost se prověřuje.

Sovětská strana nebyla spokojena s reakcí čs. vedení, a proto podala 27. prosince 1968 diplomatickou nótu s protestem proti vydání a rozšiřování „Černé knihy“. Sovětská vláda zde označila publikaci za protisovětskou slátaninu a hodnotila její vydání za hrubé porušení moskevských dohod, pomluvu politiky SSSR a urážku sovětského lidu. Sovětská strana požadovala zastavení rozšiřování sborníku, stažení z oběhu a potrestání vydavatelů.

Je to asi jediná kniha v novodobých československých dějinách, o které se jednalo na mezistátní úrovni, kvůli níž došlo k diplomatické mezistátní korespondenci, jednala o ní československá vláda i vedení KSČ.

Vydání „Černé knihy“ se stalo v letech 1970-1971 předmětem rozsáhlého vyšetřování Generální prokuratury ČSSR a Správy vyšetřování Státní bezpečnosti. Trestní stihání bylo formálně zastaveno až v roce 1980. Tvůrci knihy ani nikdo další nakonec nebyl za vydání a šíření „Černé knihy“ potrestán. Vyšetřovací spis číslo ČVS-VS-ll/110-70 má skoro 500 stran a dále stovky stran dokumentace. V době vyšetřování bylo vyslechnuto na třicet svědků, pořízeny znalecké posudky atd.

Příběh této knihy je v dějinách moderního světového písemnictví i v dějinách Československa nejspíše ojedinělý. „Černá kniha“ byla Sborem národní bezpečnosti stahována od nových vlastníků a zabavené výtisky byly likvidovány. Proto se jich zachovalo malé množství. V dalších letech vyšla kniha v zahraničí v řadě cizojazyčných překladů a konečně v roce 1990 v masovém vydání znovu v Československu.

Původní vydání „Černé knihy“ z října 1968 získal VHÚ darem. Jedná se nejen o cenný přírůstek knižního fondu VHÚ, který obsahuje téměř 200 000 knihovních jednotek, ale také o sbírkový předmět, který má sám o sobě značnou historickou hodnotu.

Prokop Tomek