Vladimír Chalupa - Rakušan u Tobruku

29. 07. 2024

V řadách československých zahraničních jednotek za 2. světové války bojovaly stovky našich krajanů z celého světa. Zvláštní postavení mezi nimi zaujímali vídeňští Češi, kteří se po anšlusu v březnu 1938 stali občany třetí říše. Přestože sám Adolf Hitler prohlásil, že ve své armádě žádné Čechy nechce, praxe zavedená u bývalých rakouských občanů byla trochu jiná.

Vladimír Chalupa (1917–1982) jako příslušník čs. zahraniční armády na snímku z léta 1943.
FOTO: VHA Bratislava

Pokud branec u odvodu jasně nedeklaroval svoji českou národnost a neochotu nastoupit vojenskou prezenční službu, skončil v uniformě wehrmachtu. O možnosti vyhnout se tomuto nepříjemnému zážitku věděli jen nemnozí. Leckdo z těch, kdo se proti své vůli ocitli na frontě, přeběhl na stranu Spojenců a dobrovolně se hlásil do řad čs. zahraniční armády. Rakouské občany české národnosti bychom však našli již mezi prvními vojáky čs. zahraničního odboje.

Jedním z nich byl i Vladimír Chalupa. Narodil se 16. července 1917 ve Veselí nad Moravou, kde také vyrůstal. Po vychození obecné a měšťanské školy se vyučil elektrotechnikem. V létě 1939 odešel se svým kamarádem Karlem Štolbou přes Slovensko do Polska a 20. srpna 1939 byli prezentováni v Československé vojenské skupině zahraniční v táboře v Malých Bronovicích u Krakova.

Po vypuknutí války se Chalupa symbolicky zúčastnil bojového zasazení čs. jednotky v obranných bojích a následně se, tak jako většina jeho spolubojovníků, dostal po napadení Polska Sovětským svazem do zajetí Rudé armády. Ze „země dělníků a rolníků“ se mu podařilo odjet teprve 13. dubna 1941 a v polovině května se dostal k čs. jednotkám na Středním východě. Jako voják 3. roty Čs. pěšího praporu 11 – Východního pod velením pplk. Karla Klapálka se zúčastnil bojů v Sýrii a následně pak obrany severolibyjského přístavu Tobruk. Československý prapor dorazil do města 21. října 1941 a byl začleněn do svazku Polské samostatné brigády „Karpatských střelců“. Na frontě projevil Chalupa neobvyklou odvahu – ze všech čs. vojáků se zúčastnil největšího počtu průzkumných hlídek v „území nikoho“ a během bojových střetů s nepřítelem byl dvakrát zraněn. Vysloužil si za to Čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem a stal se také jedním z pouhých deseti čs. vojáků, jimž byl za Tobruk udělen polský Kříž za chrabrost (Krzyż Walecznych).

V létě 1943 odjel s hlavním kontingentem čs. jednotek ze Středního východu do Velké Británie a po invazi se v době od října 1944 do května 1945 v řadách Československé samostatné obrněné brigády účastnil bojů u severofrancouzského Dunkerque. Za tyto boje byl vyznamenán mimo jiné Čs. válečným křížem 1939. Po skončení války se vrátil do osvobozené vlasti. V prosinci 1945 odešel do civilu a usadil se ve Velké Hleďsebi v západních Čechách. Zemřel v roce 1982.

Jiří Plachý
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 17. července 2020.

Aktuálně



Chcete vidět Řád Bílého lva zblízka? Přijďte se podívat do Armádního muzea Žižkov

Chcete vidět Řád Bílého lva zblízka? Přijďte se podívat do Armádního muzea Žižkov

23. 10. 2025
Za týden - v den státního svátku 28. října bude předávat prezident…
Letecké muzeum Kbely bude ve státní svátek oteřeno

Letecké muzeum Kbely bude ve státní svátek oteřeno

22. 10. 2025
Upozorňujeme zájemce o návštěvu Leteckého muzea Kbely, že mimořádně bude otevřeno také…
Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

22. 10. 2025
Šestého října 1950 se poprvé slavil hlavní svátek „Den Československé armády“ na…
V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

21. 10. 2025
Nová výstava v Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína komplexně…
Knihovna VHÚ Praha bude v pondělí 27. 10. uzavřena

Knihovna VHÚ Praha bude v pondělí 27. 10. uzavřena

20. 10. 2025
Oznamujeme, že Knihovna Vojenského historického ústavu Praha bude v pondělí 27. října…