Vladimír FRAJT / 21. 2. 1895 - 2. 3. 1965

Vladimír FRAJT / 21. 2. 1895 - 2. 3. 1965

21. 02. 2025

Před 130 lety se narodil plukovník Vladimír Frajt, velitel pěšího praporu 2 ve Velké Británii a rovněž přednosta Studijního a výcvikového oddělení u 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu. V rakouském St. Pölten absolvoval školu pro výchovu důstojníků v záloze. V prosinci 1915 odešel na ruskou frontu, kde byl zajat. Později se přihlásil k I. srbské dobrovolnické divizi v Rusku, v roce 1918 odjel do Francie a stal se velitelem čety 22. československého střeleckého pluku československých legií v Jarnacu. Po návratu do vlasti v srpnu 1919 postupně sloužil u různých praporů a pluků – například Brno, Liberec, Turnov (a to i ve funkci velitele), v roce 1931 byl povýšen na majora. Po Mnichovu odešel do zahraničí a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Bejrůt se dostal v únoru 1940 do Marseilles, na konci června 1940 pak odplul do Británie. V roce 1949 byl přeložen do výslužby. Jeho další osudy se nepodařilo dohledat. 

Vladimír Frajt se narodil 21. února 1895 ve Slavičíně, v letech 1907–1912 absolvoval arcibiskupské soukromé gymnázium v Kroměříži, kde na státním českém gymnáziu v březnu 1915 maturoval. Už 15. března téhož roku nastoupil jako jednoroční dobrovolník k zeměbraneckému pluku č. 25 ve St. Pölten, kde absolvoval školu pro výchovu důstojníků v záloze.

V prosinci 1915 odešel s útvarem na ruskou frontu, kde byl 5. června 1916 zajat. Na konci července se přihlásil k I. srbské dobrovolnické divizi v Rusku, u níž sloužil v hodnosti šikovatele v Oděse. Po povýšení na podporučíka pěchoty byl v říjnu 1916 přidělen jako velitel čety k 7. pluku II. srbské dobrovolnické divize v Marinskoje Selu, stejnou funkci zastával i v 5. pluku srbské dobrovolnické armády v Oděse a Vozněsensku. V listopadu 1917 odešel na bitevní pole ve funkci velitele čety 13. pluku Hajduk Veljka Timotské divize.  

V srpnu následujícího roku odjel do Francie a stal se velitelem čety 22. československého střeleckého pluku československých legií v Jarnacu, od května 1918 pak velel v hodnosti poručíka četě 21. československého střeleckého pluku. 

Absolvoval kurs pro důstojníky pěchoty v St. Maixent, bojoval na frontě a v prosinci 1918 byl přidělen jako velitel čety (od 1. února 1919 jako její velitel) k náhradní rotě československého vojska v Cognacu. V dubnu 1919 se stal velitelem 8. roty 24. pluku francouzských legií tamtéž, v červnu byl povýšen na kapitána. 

Po návratu do vlasti se v srpnu 1919 stal předsedou správní komise a velitelem vojenských budov pěšího pluku 43 v Bzenci, 1. února 1920 byl povýšen na štábního kapitána a od 1. března téhož roku velel náhradním praporu pěšího pluku 43 v Brně. 

V dubnu se stal I. pobočníkem velitele pluku ve Svinově a k 1. květnu téhož roku převzal velení I. praporu v Mariánských Horách.  Od července 1920 byl velitelem 2. roty v Třinci a od října téhož roku se stal velitelem 11. roty v Brně. od 1. července 1923 byl přemístěn k pěšímu pluku 6 jako velitel 6. roty v Krupině, na přelomu let 1923/24 absolvoval šestiměsíční ekvitační kurs a od 1. března 1925 převzal velení 6.roty pěšího pluku 44 v Liberci, aby později postupně velel 9., 10., 11. a náhradní rotě stejného útvaru v Turnově. 

1. ledna 1931 byl povýšen na majora a 15. února téhož roku ustanoven zástupcem mobilizačního orgánu pluku. Od 31. března 1931 se stal zástupcem velitelem I.  praporu, v červenci 1932 byl přemístěn jako mobilizační důstojník k pěšímu pluku 20 do Michalovců. 

V listopadu 1932 se oženil, měl dva syny – Milana (* 7. 3. 1934) a Jiřího (* 5. 4. 1936). Od září 1935 zastával funkci I. pobočníka velitele pěšího pluku 20, absolvoval kurs pro velitele oddílů a v únoru 1938 se stal velitelem strážního praporu XXIV v Horním Benešově. Po Mnichovu zastával funkci

zástupce velitele I. praporu pěšího pluku 34 v likvidaci ve Velkém Týnci, Olomouci a Prostějově. K 16. června 1939 byl převeden do oboru politické správy ve funkci tajemníka městského úřadu v Tovačově. 

27. prosince 1939 odešel do zahraničí a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Bejrůt se dostal v únoru 1940 do Marseilles a 10. února byl prezentován u československého zahraničního vojska v Agde, kde se o 5 dní později stal velitelem II. praporu pěšího pluku 22. 

Absolvoval kurs pro velitele praporů v Mourmelon-le-Grand a účastnil se bojů ve Francii. Na konci června 1940 odplul do Británie, kde se v srpnu stal velitelem 1. roty pěšího praporu 2, od září 1941 zástupcem velitele praporu, absolvoval zde také kurs v řízení a udržování motorových vozidel.        28. října 1941 byl povýšen na podplukovníka a 1. dubna následujícího roku ustanoven velitelem pěšího praporu 2. V srpnu byl přemístěn k náhradnímu tělesu s určením pro výcvikové středisko a v listopadu 1944 byl odeslán do Sovětského svazu jako velitel transportu důstojníků pro 1. československý armádní sbor. V polovině ledna 1945 se stal přednostou Studijního a výcvikového oddělení svazku a v březnu byl povýšen na plukovníka (s pořadím od 28. října 1944). 

V dubnu 1945 byl ustanoven přednostou školské a výcvikové skupiny 1. oddělení Hlavního štábu. Od července plnil funkci styčného důstojníka MNO u MV, od října též u Hlavního velitelství SNB. V dubnu 1947 se stal zatímním velitelem pěšího praporu 43 v Olomouci, o měsíc později převzal velení pěšího praporu 6. 

28. dubna 1949 převzal ještě velení motorizované brigády a k 31. prosince téhož roku byl přeložen do výslužby. Jeho další osudy se nepodařilo dohledat. 

Vyznamenání: 

  • Československý válečný kříž 1918 (1922)
  • Československá revoluční medaile (1922)
  • Československá medaile Vítězství (1922)
  • srbská medaile Za vojenskou zdatnost (1922)
  • Médaille Commémorative Française (1922)
  • Československý válečný kříž 1939 (1945)
  • Československá vojenská medaile Za zásluhy (1945)
  • Československá vojenská pamětní medaile (1946)

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů (Vojenský historický ústav Praha, 2005).

FOTO poskytla Československá obec legionářská.

Aktuálně



Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…