Vojenský historický ústav Praha vydal druhé vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

Boje na pražských barikádách v květnu 1945 jsou významnou historickou událostí: počtem bojovníků i obětí představují největší bitvu českého národa za svobodu na vlastním území. Přestože v roce 1945 udělali policisté, vojáci, lékaři, kněží i civilní matrikáři maximum pro to, aby památka obětí povstání byla zaznamenána, seriózní výzkum byl po roce 1948 zastaven. Nedošlo tak ke konfrontaci do té doby vzniklých soupisů obětí ani navzájem, ani s dalšími prameny. Tento dluh české historiografii se Vojenský historický ústav Praha snaží již téměř jedno desetiletí splácet.

První vydání publikace „Padli na barikádách“ v roce 2015 připravili pod vedením Jindřicha Marka Tomáš Jakl, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch. Původní autorský kolektiv bohužel v roce 2019 opustil předčasně zemřelý PhDr. Ivo Pejčoch, Ph.D. Pro přípravu druhého vydání, opět pod vedením Jindřicha Marka, stávající autorský tým doplnili Vladimír Jouda, Petr Matějček a Vladimír Štrupl.

První vydání publikace v roce 2015 zahrnovalo 2 512 jmen obětí, druhé vydání z roku 2020 již zahrnuje 2 931 záznamů. Autoři pracovali s dobovými seznamy, které verifikovali a doplnili zejména z doposud badatelsky nevyužívané kartotéky obětí Pražského povstání Oblastní kriminální úřadovny Praha, uložené ve Státním oblastním archivu Praha. Hlavní posun při ověřování jmen a dat narození obětí přineslo plošné studium pražských matrik zemřelých, a také rozsáhlý terénní výzkum epigrafických pramenů přímo na pražských hřbitovech.

U většiny zaznamenaných obětí se podařilo upřesnit správnou podobu jména, příjmení, data narození a data úmrtí což vedlo k vyloučení duplicit, které se přes veškerou snahu autorů objevily v prvním vydání. Záznamy obětí ve druhém vydání také většinou již obsahují odkaz na matriku zemřelých, lokalizaci hrobu a údaj o udělení Československého válečného kříže 1939 in memoriam. U několika set obětí se podařilo doplnit také portrétní fotografii.

Publikace je členěna do čtrnácti oddílů. Oddíl 1 zahrnuje úvodní studii a rozbor pramenů. Oddíly 2 až 11 obsahují podrobné biogramy generálů, důstojníků v aktivní službě, záloze a ve výslužbě, rotmistrů a délesloužících poddůstojníků, poddůstojníků a vojáků v záloze, příslušníků Vládního vojska, legionářů, příslušníků uniformované policie, ozbrojeného sboru ochrany železnic, četnictva, finanční stráže, městské a obecní policie a vězeňských dozorců padlých v Pražském povstání. Dvanáctý, nejrozsáhlejší oddíl obsahuje vlastní jmenný seznam osob padlých, usmrcených a zavražděných na straně povstalců v průběhu Pražského povstání. Třináctý oddíl sumarizuje ztráty 1. divize Ozbrojených sil Komitétu pro osvobození národů Ruska v bojích o Prahu a čtrnáctý oddíl obsahuje přílohy.

Přestože sestavení jmenného soupisu znamenalo nárůst známého počtu obětí Pražského povstání z donedávna uváděných přibližně tisíc sedmi set na bezmála tři tisícovky, ani toto číslo není konečné. Výzkum odhalil existenci policejních záznamů několika set nezvěstných, kteří doposud, až na výjimky, nebyli do celkového počtu obětí započítáváni. Jejich ověření je předmětem dalšího bádání.

RED