Vydání knihy o vztazích ČSLA a NLA ve Varšavské smlouvě

Dne 14. března 2017 byla na velvyslanectví České republiky v Berlíně představena kolektivní monografie Zwischen Bündnistreue und staatlichen Eigeninteressen. Die Streitkräfte der DDR und der ČSSR 1968-1990 (Mezi spojeneckou věrností a vlastními státními zájmy. Ozbrojené síly NDR a ČSSR 1968-1990). Editorem byl dr. Oliver Bange. Knihu vydalo Středisko pro vojenské dějiny a sociální vědy Bundeswehru v Postupimi.

Publikace vzešla ze semináře konaného 4. září 2012 v Postupimi. Tématem semináře tehdy byly Československá lidová armáda a Národní lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy a zúčastnili se jej odborníci z České republiky i Spolkové republiky Německo, mimo jiné i z Vojenského historického ústavu Praha. Příspěvky shromážděné v této publikaci přinášejí různorodé pohledy na jednotlivé aspekty této široké problematiky. Kolektivní monografie je dalším příspěvkem k zpracování nejnovějších vojenských dějin obou států i dějin vztahů ČSSR a NDR.

Publikace i setkání při příležitosti jejího představení jsou příležitostí ke spolupráci vojenských historických institucí dvou sousedních států, současně členů NATO. Na představení knihy promluvila zástupkyně velvyslance ČR v Berlíně Eva Dvořáková a ředitel odboru výzkumu historie v Centru pro vojenské dějiny a sociální vědy Bundeswehru v Postupimi profesor Michael Epkenhans. Za VHÚ Praha vystoupil Prokop Tomek a knihu pak představil editor Oliver Bange.

Kniha navazuje na již dříve v Postupimi vydané dva svazky věnované vztahům Národní lidové armády NDR s Polskou lidovou armádou a Maďarskou lidovou armádou. Českou verzi postupimského sborníku vydalo Ministerstvo obrany České republiky v roce 2014 v Praze: Ivo Pejčoch, Prokop Tomek a kolektiv: ČSLA a NLA v rámci Varšavské smlouvy.

V téměř obsahově totožných svazcích lišících se zejména jazykem vydání najde čtenář studii Karla Siebera věnující se otázce vlivu velení ČSLA na chod Spojeného velení Varšavské smlouvy, příspěvek Prokopa Tomka charakterizující spojenecká cvičení. Praktickým přípravám na jaderný konflikt se věnoval Ivo Pejčoch a Daniel Povolný se vracel k vícekrát již diskutované míře účasti NLA NDR na jediném vojenském vystoupení Varšavské smlouvy – obsazení Československa v srpnu 1968. Z německé strany Rüdiger Wentzke shrnul vývoj vztahů mezi NLA a ČSLA a Jochen Maurer vývoj pohraničních složek NDR na hranici s Československem v srpnu 1968. Oliver Bange analyzoval vývoj spojených vojenských cvičení Varšavské smlouvy a změny ve strategii ve druhé polovině osmdesátých let. Fritz Minov (který se německé verze knihy nedočkal, zemřel v roce 2014) zase popsal účast NLA na společném velení Varšavské smlouvy.

Smyslem setkávání odborníků různých zemí, které byly dříve členy Varšavské smlouvy a dnes vesměs NATO, je sdílení poznatků a publikování výsledků jejich práce při srovnávání různých pohledů na problematiku. Téma Varšavské smlouvy a postavení členských států v ní je dnes zdánlivě jen historickým tématem. Celoevropský válečný konflikt s reálným použití jaderných zbraní by měl tehdy fatální následky pro budoucnost celého kontinentu a podobný scénář není zcela vyloučen ani dnes.

Varšavská smlouva byla vojenskou a politickou organizací, která vznikla v roce 1955 z vůle Sovětského svazu a sledovala jeho zájmy. Od počátku byly ČSSR i NDR jejími členy. Armády obou států patřily mezi nejpevnější články válečných plánů Varšavské smlouvy a politické reprezentace obou států se snažily věrně plnit vojenská zadání Moskvy. Mnohokrát projevovali příslušníci obou armád navenek odhodlání hájit zájmy mezinárodního komunismu. Výjimkou v tomto jednohlase byla snad jen krize v době Pražského jara 1968 a následná vojenská intervence, na které se podílela i NDR. Dnes nás zajímá například, v čem se rozcházely skutečné národní zájmy obou zemí se členstvím ve Varšavské smlouvě, v čem bylo členství shodné ale i jak spolu obě armády spolupracovaly nebo jaké byly reálné problémy ve společném soužití. Nelze zapomínat i na to, že přes řadu kulturních podobností měly oba státy odlišnou historickou zkušenost.

Prokop Tomek