Vyšel kompletní seznam čs. vojáků na Západě za druhé světové války

Přes 20 000 občanů předválečného Československa prošlo během let 1939-45 československými vojenskými silami na Západě. Přehled těchto vojáků nyní přináší publikace, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha.

Knihu sestavil autorský kolektiv historiků VHÚ pod vedením PhDr. Jiřího Plachého. Její plný název zní "Jmenný seznam příslušníků československé zahraniční armády na Západě". Kniha má dvě části, v první jsou uvedena jména A-K , v druhé části L-Ž. Celkem jde o více než pět stovek stran, z nichž většina je zaplněna sloupci se jmény jednotlivých vojáků. Knihu vydalo Ministerstvo obrany v Odboru komunikace a propagace.

„Seznam by měl sloužit jako základní pomůcka především praktické potřebě historiků, amatérských badatelů a zájemců o dějiny našeho zahraničního odboje v letech 2. světové války,“ píše v knize Jiří Plachý. Práce na Seznamu probíhala od roku 2008, autoři vycházeli z dokumentu uloženého ve fondu Náhradního tělesa čs. armády ve Velké Británii ve Vojenském historickém archivu v Praze. U jednotlivých jmen je vždy uvedeno datum a místopisné údaje narození vojáka, je zde také zachyceno, kde dotyčný sloužil, resp. v jaké zemi či regionu.

Podle Plachého bylo největším problémem zpřesňování místopisných údajů. Editory muselo být provedeno jejich ověření a opravy na základě Lexikonu obcí Republiky československé ze třicátých let. Na konci publikace je také uveden přehled těch vojáků, kteří sloužili pod krycími jmény – aby neohrozili své blízké ve vlasti v případě zajetí. Seznamu předchází třicetistránková studie Jiřího Plachého, která v jednotlivých kapitolách stručně popisuje, čím českoslovenští vojáci procházeli od jara 1939 až po podzim 1945. Kapitolu o čs. letectvu napsal Jiří Rajlich.

K ustavení první jednotky naší zahraniční armády došlo na půdě čs. konzulátu v Krakově už 30. dubna 1939. Důležitou etapou byly i následné „francouzské“ roky 1939-40, kdy v jednotkách sloužilo více než 12 000 vojáků – včetně letecké skupiny. Ve Velké Británii pak pozemními jednotkami prošly další tisíce vojáků; například Čs. samostatná obrněná brigáda měla v roce 1943 již přes 4 000 vojáků. Službou u letectva pak v Británii prošlo přes 2 500 vojáků.

Zajímavé jsou také ty části úvodního textu, které popisují vzpouru některých vojáků v létě roku 1940 ve Velké Británii. Iniciativa vzešla z řad bývalých příslušníků mezinárodních brigád španělské republikánské armády, vesměs sympatizantů KSČ. Jedním ze vzbouřených vojáků byl také Vladimír Clementis, pozdější vysoký funkcionář KSČ v poválečném Československu, ale také jedna z obětí stalinských čistek. Je příznačné, že po vstupu SSSR do války se postoj řady vzpurných vojáků výrazně zklidnil a mnozí se vrátili do armádních řad.

Československými ozbrojenými složkami na Západě prošlo i mnoho později známých osobností. Mezi ty světově proslulé patřil například někdejší mediální magnát Robert Maxwell (v Seznamu je veden pod jménem Ludvík Hoch), který pocházel z židovské rodiny a vyrůstal na Podkarpatské Rusi. V roce 1940 však byl zařazen do britských pomocných ženijních jednotek a v britské armádě pak zůstal až do konce války.