Výstava v Praze 6 přibližuje osudy našich vojáků v zahraničí ve válečném roce 1940

Druhá světová válka vypukla 1. září 1939 a rok 1940 byl tak prvním plným rokem válečným. Nacisté dokázali obsadit či dostat do svého područí velkou část kontinentální Evropy - a veškerá tíha bojů stála na Velké Británii. Výstava vytvořená pracovníky VHÚ a umístěna před budovou Generálního štábu Armády České republiky v Praze 6 na Vítězném náměstí přibližuje dění roku 1940 především skrze válečnou činnost československých vojáků, kteří působili v zahraničních jednotkách.

Výstava nazvaná Československá zahraniční armáda v roce 1940 byla vytvořena Vojenským historickým ústavem Praha v rámci připomenutí osmdesáti let, které od roku 1940 letos uplynuly. Autory výstavy jsou historici VHÚ Tomáš Jakl, Jiří Plachý a Jiří Rajlich, výtvarné řešení vytvořila Andrea Bělohlávková.

Výstava obsahuje na dvě desítky panelů, které seznamují s jednotlivými událostmi roku 1940, resp. těmi, jenž se týkaly československých vojenských jednotek, jejich přesunů, bojů a vnitřního života, ale také politického dění v zahraničí, případně i osudů jednotlivých vojáků.

Kompletní texty výstavních panelů a vizuální řešení ve formě tiskové brožury si můžete přečíst či prohlédnout ZDE.

Jednotlivé tematické celky zprvu popisují počáteční dění roku 1940, vracejí se ale ještě do roku 1939 a odchodu našich vojáků do Polska. Jde o témata: Vojáci České a slovenské legie v sovětském zajetí, Transporty ze Sovětského svazu a čs. oběti Katyňského masakru, Československé exilové politické zastoupení ve Francii, Organizační vývoj čs. pozemních jednotek ve Francii.

Další panely se zabývají činností našich pozemních jednotek: Čs. jednotky na frontě 12. až 16. června 1940, Čs. jednotky na frontě 17. až 24. června 1940, Porážka Francie a evakuace československé 1. Divize, Evakuace jednotek z fronty a plavba do Velké Británie, Českoslovenští vojáci ve Francii po její porážce, Vznik čs. vojenské jednotky na Středním východě, Uznání československé exilové vlády ve Velké Británii.

Významná část panelů je věnována také leteckým jednotkám, pilotům a Bitvě o Británii. Jedná se o tato témata: Českoslovenští letci v tzv. podivné válce, Českoslovenští letci proti Blitzkriegu, Formování čs. letectva ve Velké Británii, Československé stíhací jednotky v bitvě o Británii, V bitvě o Británii u cizích jednotek, „Třistajedenáctka“ u Bomber Command.

Závěrečná témata pak jsou: Vzpoura v Cholmondeley, Reorganizace čs. pozemních jednotek v létě 1940 a Čechoslováci ve spojeneckých armádách.

Autoři výstavy v úvodním textu nastiňují celkovou válečnou situaci v Evropě:

„Rok 1940 nebyl pro Spojence příliš úspěšný. „Podivnou válku“, trvající již od září 1939, přerušilo bleskové obsazení Dánska a napadení Norska nacistickým Německem 9. dubna 1940. Do počátku května 1940 Němci ovládli většinu norského území. Do 10. června 1940 pokračoval za pomoci Spojenců odpor v  oblasti Narviku.

V té době již probíhala velká německá ofenzíva na západní frontě, zahájená 10. května 1940, která se stala učebnicovým příkladem „Blitzkriegu“. Prvního dne ofenzívy bylo obsazeno Lucembursko, 14. května kapitulovalo Nizozemí, o tři dny později padl Brusel a 28. května belgická armáda složila zbraně. Úspěchem uprostřed zmaru se stala záchrana britského expedičního sboru od Dunkerku, během níž bylo do Velké Británie přepraveno 338 tisíc spojeneckých vojáků.

Dne 14. června 1940 padla Paříž a 22. června bylo v Compiégne podepsáno příměří, které vstoupilo v platnost o dva dny později. Francie byla rozdělena na okupovanou (severní) a neokupovanou (jižní) část, mající hlavní město ve Vichy. Alsasko‑Lotrinsko bylo připojeno ke Třetí říši.

V létě a na podzim 1940 však také došlo k první porážce nacistického Německa, a sice v letecké Bitvě o Británii, do níž významným způsobem zasáhli i čs. stíhací letci. V důsledku toho musela být na neurčito „odložena“ plánovaná invaze do Velké Británie, na níž pak až do června 1941 ležela hlavní tíha boje proti mocnostem Osy.

V politické oblasti bylo spojenectví Německa, Itálie a Japonska v září 1940 utuženo podpisem tzv. Paktu tří, k němuž do konce roku přistoupily i německé satelity Maďarsko, Rumunsko a Slovensko. V důsledku smlouvy Molotov‑Ribbentrop pokračovala i agresivní politika Sovětského svazu. Dne 12. března 1940 skončila podpisem Moskevského míru tzv. Zimní válka. Sovětský svaz v ní dosáhl Pyrrhova vítězství a Finům se podařilo uhájit do budoucna svoji nezávislost.

Koncem června  1940 byla SSSR okupována rumunská Besarábie a severní Bukovina a v létě se završil osud pobaltských republik. Počátkem srpna 1940 byla Litva, Lotyšsko i Estonsko anektovány Sovětským svazem.“

RED