Československá národní rada byla během roku 1918 uznána postupně všemi státy Dohody jako oficiální představitel tvořícího se československého státu. Její sídlo v Paříži označoval vývěsní štít tvořený znaky jednotlivých zemí budoucího státu.
Díky neutuchající práci jejích vedoucích činitelů T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika a dalších se od roku 1916 stala ČNR nejvyšším orgánem zahraničního československého odboje. Její původní sídlo v Paříži bylo v budově č. 18 na rue Bonaparte, aby se posléze přestěhovala do budovy č. 34. Zřejmě zde visel tento vývěsní štít vyhotovený v podobě znaku legií, nebo také tzv. sdruženého znaku československého odboje.
Znak tvoří čtyři znaky zemí, které měly v budoucnu tvořit společný stát – vepředu český lev, nad ním znak Slovenska, na heraldicky pravé straně je žlutočerveně kostkovaná moravská orlice a vlevo pak slezská orlice. Všechny heraldické figury jsou bez koruny, jako symbol odpoutání se od monarchie. Bohužel se nedochovaly informace týkající se autorství ani doby jeho vzniku. Jednotlivé znaky zemí jsou namalovány na plechové štíty přišroubované společně s plechovým podkladem, na kterém je vyobrazeno lipové listí, k dřevěné konstrukci. Štít je vysoký 900 mm a široký 800 mm. Jde o malbu na železném plechu.
Vývěsní štít byl do původní sbírky Památníku Odboje, předchůdce VHÚ Praha, darován v roce 1923 Velvyslanectvím československé republiky v Paříži.
Zdeněk Polčák