Začala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

V Armádním muzeu Žižkov začala ve středu 19. března třídenní mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“. Její řečníci z dvanácti evropských zemí se ve svých příspěvcích zaměřují na konstanty i proměny spojenectví, a to jak v jejich podobách, tak v jejich významu.

Armádní muzeum Žižkov hostí třídenní mezinárodní konferenci „„Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“. Připravil ji Vojenský historický ústav Praha spolu s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a českým výborem Mezinárodní komise vojenské historie. Během tří dnů zde vystoupí více než čtyřicet odborníků nejen z Česka, ale i ze zahraničí.

„Program této konference neuvažuje o spojenectví stereotypním a očekávatelným způsobem. Kombinuje spoustu perspektiv – vedle obvyklé perspektivy právně historické nebo diplomaticko historické také vztahuje otázku spojenectví a konfliktů k otázkám, jímž my historici říkáme materialita. To znamená ke všem těm spojenectvím založeným na technologických přenosech, na spojenectvích nad surovinami a nad materiálními předpoklady spojenectví či konfliktů,“ řekla hned v úvodu konference ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová. „Ústav pro soudobé dějiny v tuto chvíli začíná koordinovat velký program, tzv. Strategie AV21, což je schéma Akademie věd, které se snaží podporovat meziinstitucionální a mezioborovou spolupráci. Program, který vedeme, se jmenuje právě „Materialita mezi minulostí a budoucností“ - chceme v něm nově nebo možná staronově začít uvažovat o dějinách a různých jejich přelomech právě také jakožto dějinách technologií, sporů o ně, surovin, sporu o ně, jejich vlastnictví a ve vašem případě tedy spojenectví,“ dodala. 

„Tuto konferenci jsme připravovali od loňského roku. Když jsme koncipovali její program, zdaleka jsme netušili, jak bude toto téma, které vypadá historicky, v soudobé době aktuální,“ poznamenal v úvodní řeči ředitel historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu Praha Jiří Rajlich. 

První den konference se řečníci primárně zaměřili na moderní dějiny Evropy a příspěvky geograficky směřovaly do českých zemí. Velkou pozornost věnují vystupující historici otázkám zranitelného systému vytvořeného po první světové válce v Evropě. Zvláštní prostor je věnován Balkánu, Pobaltí a Východní Evropě.

„Vše uzavíráme kulatým stolem, kde chceme otevřít i témata týkající se současných válečných konfliktů a otázku významu spojenectví v dnešní době,“ uvedl Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. 

V dalších dnech se bude mluvit o soudobých dějinách, tedy událostech po roce 1945, respektive osmdesátých až devadesátých let.

Program konference pokračuje i ve čtvrtek 20. a v pátek 21. března. Naleznete jej ZDE a pokud máte zájem, můžete se konference také zúčastnit. Stačí se registrovat mailem na rezervaceakce@vhu.cz