Bojové prapory a čestné nebo historické názvy

Vojenské, bojové, plukovní nebo rotní prapory, praporce, zástavy, korouhve, standarty vždy představovaly a představují nejvyšší vojenské symboly.

Současný Základní řád ozbrojených sil České republiky: „Bojový prapor je symbolem vojenské cti a statečnosti. Připomíná každému vojákovi povinnost sloužit vlasti a bránit ji proti vnějšímu napadení“.

Celkové zacházení s prapory jednotlivých útvarů mělo a má svá jasná a přísná pravidla. Předávání bojových praporů našim jednotkám bylo obnoveno v roce 1993, kdy započalo udělování bojových praporů prezidentem republiky v intencích tradic demokratického státu s návazností na vojenské tradice Československa. Každá armáda ve světě, která dbá na zachování svých tradic, zřizuje k tomuto účelu odbornou instituci. Právě Vojenský historický ústav (dále jen „VHÚ“) je institucí, která předkládá finální grafický návrh ztvárnění bojového praporu a do sbírek VHÚ se i ukládají jednotlivé bojové prapory po zrušení jednotek.

Od bojového praporu musíme odlišovat útvarový prapor nebo prapor jednotky, který si nechá útvar sám ušít, nebo je mu darován zástupci samosprávy apod. I tyto prapory musí projít grafickým schválením VHÚ, aby nedošlo ke zneužití symboliky např. určené pouze pro nejvyšší státní představitele atd. Všechny udělené i propůjčené prapory se také stávají majetkem České republiky a posléze se ukládají do sbírek Vojenského historického ústavu. Jednou z výjimek na mezinárodní úrovni byla expertiza a nakonec finální návrh VHÚ na prapor mnohonárodní Česko-polsko-slovenské brigády na jaře 2003, který byl v předložené podobě udělen a po zrušení brigády uložen u VHÚ Bratislava.

Dokumenty, které upravují propůjčení bojových praporů jsou:

• a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
• b) Základní řád ozbrojených sil České republiky ze dne 8.12. 2023 a
• c) NVMO č. 53/2018 Věstníku.

S problematikou bojových praporů souvisejí také čestné nebo historické názvy, které se uvádějí na stuhách k jednotlivým bojovým praporům jednotek. Ne vždy se v minulosti vybíraly odpovídající čestné názvy, korektně reprezentující naší moderní vojenskou historii. Proto je jedním z důležitých úkolů Komise pečlivě zvážit navržený čestný nebo historický název, který bude útvar nejenom reprezentovat, ale zároveň připomínat slavnou osobnost, bitevní vystoupení nebo místní název z našich vojenských dějin. 

Čestné názvy se odvozují od událostí významných pro ozbrojené síly České republiky nebo od významných osobností českých a československých dějin.

Historické názvy se odvozují od míst bojů útvarů a jednotek Československé armády, historických událostí českých zemí nebo historickz významných osobností českých nebo československých vojenských dějin.

Pro příklad uveďme, že byly např. uděleny čestné názvy „Generála Josefa Malého“, „Generála Heliodora Píky“, „Tobrucká“, „Československých parašutistů“, „Hranických akademiků“ a mnohé další.

Dokumenty, které upravují propůjčení čestných nebo historických názvů jsou:

• a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
• b) Základní řád ozbrojených sil České republiky ze dne 8.12. 2023 a
• c) NVMO č. 53/2018 Věstníku.

UPOZORNĚNÍ

Bojový prapor, čestný nebo historický název může být, v souladu s § 5 písm. c) a d) Zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, propůjčen pouze prezidentem České republiky a pouze vojenskému útvaru nebo vojenskému zařízení!!!!!!!!!!!!

Pokud nějaká jednotka používá pojem bojový prapor nebo čestný nebo historický název, který jí nebyl propůjčen prezidentem České republiky porušuje obecně závazné právní předpisy a uvádí ostatní v omyl.