Rukávové znaky

Upozornění: tato stránka obsahuje jen základní informace o dané tematice. Na komplexnějším obsahu v současné době pracujeme, připravujeme také rozsáhlou obrazovou galerii. Děkujeme za pochopení. 

Původní náplní Komise vojenských tradic a symboliky byla zpočátku tvorba znaků jednotlivých vojenských útvarů, zařízení či dalších organizačních složek MO ČR. Tato symbolika nejvíce volala po systematizaci, registraci a udržení hlavních heraldických, emblematických a estetických pravidel.

Po několik let před zřízením Komise byla tvorba rukávových znaků a jejich vyšívané podoby na tehdejším Historickém ústavu AČR svěřena pouze jediné osobě. Došlo tak k převaze jediného estetického názoru, k nerespektování zájmů a tradic útvarů a v konečném důsledku k pouhému „přidělování“ znaků. V Komisi proto působí heraldik, několik historiků pro posouzení historických souvislostí a výtvarník VHÚ, který má za úkol výtvarně zpracovat tyto návrhy.

Komise má za povinnost prozkoumat předložené znaky ze všech možných hledisek, upravit je, nebo na požádání vytvořit návrh znaku, a to vše v rámci stanovených pravidel (heraldická, emblematická, estetická pravidla, návaznost na čs. vojenskou historii, nepodobnost již používaného nebo použitého znaku apod.).

Komise v této oblasti zabývá pomáhá jednotlivým útvarům splnit zásady tvorby znaku a doporučuje finální podobu ke schválení řediteli VHÚ, bez jehož souhlasu nesmí být znak užíván. Komise může návrh zpracovat sama, ale je vhodnější se výsledku dobrat ve shodě s příslušníky dotyčných útvarů.

Dalším úkolem Komise je shromažďovat jednotlivé rukávové nášivky, zařadit je do sbírek VHÚ a tak vytvořit registr znaků, aby nedošlo k jejich podobnosti a možným záměnám. Většina útvarů nerespektovala předpisy AČR a tvorba znaků nepodléhala schválení. Povinnost zaslat minimálně 5 kusů nášivek do muzejních sbírek VHÚ dodrželo v minulosti jen několik málo útvarů. Přitom registr je budován ve prospěch všech organizačních celků MO. Slouží pro registraci znaku, kontrolu podobnosti a minimalizaci záměny znaků, ale zejména pro zachování vědomí o současných útvarech pro příští generace.

Zásadním regulačním dokumentem v této oblasti byl donedávna Stejnokrojový předpis Všeob P-47, který poskytoval základní přehled o tom, jakým směrem by se mělo při tvorbě znaku jít. Tato důležitá norma byla v roce 2012 nahrazena Normativním výnosem ministra obrany ČR č. 12. Ani tento výnos však nemůže podat úplný návod k tvorbě znaku. V naprosté většině případů teprve společná práce Komise a žádajícího útvaru či vojenského zařízení přinese kýžený výsledek – znak, na který je jednotka hrdá a který přijme za svůj.

Pro vysvětlení symboliky znaků útvarů vybíráme některá zdůvodnění:

V případě Vojenské policie jde o novou symboliku všech velitelství Vojenské policie, která se mění po vzájemné dohodě s velením, kdy jsme se rozhodli společně napravit symboliku VP v souvislosti s návratem k tradicím čs. armády a čs. legií v Armádě České republiky a dalších ozbrojených složkách.

Na pětiúhelníkových legionářských štítech, které odkazují na slavné působení čs. armády v legiích a její symboliku, s různým barevným podkladem vycházejícím z barev sídelních měst velitelství, je na střed položen symbol stříbrného (bílého), černě podloženého, oválného historického symbolu hořícího granátu s šesti planoucími plameny. Ten odkazuje na symboliku používanou naším polním četnictvem v čs. legiích v Itálii a čs. četnictvem používající tento symbol v počátečním období první republiky. Dále odkazuje na mezinárodní symboliku četnictva a vojenských policejních sborů zřizovaných armádami daných států. Celkově tedy symbolika znaku odkazuje na propojenost tradic naší armády, četnictva a mezinárodní symboliky určující policejní úkoly vykonávané příslušníky armády. Tato symbolika je průběžně již zaváděna u jednotlivých velitelství s návazností na udělení bojových praporů. K těmto symbolům přibyly i znaky kontingentů VP nasazených v zahraničních operacích, např. v Iráku, který navazuje plně na novou symboliku jednotlivých velitelství.

Dalším znakem navazujícími na symboliku a tradici čs. armády z doby první republiky je znak 24. základny dopravního letectva „T.G. Masaryka“, který byl plně převzat jako původní znak Leteckého pluku 1 „T.G. Masaryka“ a je již v užívání. Stejně jako znak Základny Háj ve Slezku, která sídlí v objektech dělostřelecké tvrze „Smolkov“ a plně zde byla využita symbolika z odznaku ředitelství opevňovacích prací stejně jako u znaku Muniční základny na tvrzi Adam z roku 2003.

Podobnost symboliky leteckých pluků z první republiky nalezneme i ve znaku Správy letiště Pardubice, kde byla skloubena avizovaná symbolika tradiční se symbolikou městskou, typickou pro Pardubice (půlka vzepjatého koně).

Symbolika navazující na tradice čs. legií pak byla využita ve znaku 312. praporu chemické ochrany z Liberce, kde byl po vzájemné dohodě využit symbol třídnostního rukávového znaku pro plamenometníky užívaný na stejnokrojích čs. legií v Itálii a na celkovou tradici ohňometných jednotek, které byly součástí chemického vojska. Tvar štítu (benzenové jádro) odkazuje na současný symbol chemického vojska.