Žižkovská vojenská knihovna má poklady. Třeba knihu rebelujících českých šlechticů.

Žižkovská vojenská knihovna má poklady. Třeba knihu rebelujících českých šlechticů.

06. 09. 2011
Vzácné inkunábule z 15. století, tisíce starých tisků z doby před rokem 1800, ale i další desítky tisíc knih zabývajících se vojenskou problematikou. To vše najde čtenář v Knihovně Vojenského historického ústavu Praha. Knihovna disponuje vůbec největší sbírkou tištěných militarií na území České republiky.

Fotogalerie

Více než 150 000 výtisků má ve svých sbírkách Knihovna VHÚ Praha. Drtivá většina z nich je dislokována do oddělení Referátu historických fondů, které sídlí v budově Armádního muzea v Praze na Žižkově. Druhým oddělením je Referát speciálních fondů, který najdete v Praze 6, Rooseveltově ulici.
V prvorepublikové budově žižkovského muzea zabírá knihovna velkou část jednoho z křídel budovy, hlavní místnost se sbírkami knih, ale třeba i rukopisů nebo starých map, je v podzemí, pod výstavními prostorami. Knihy tu zabírají dvě patra.
„Přes 150 000 položek je na specializovanou knihovnu poměrně velký počet, i když s univerzálními knihovnami typu Národní knihovny či Knihovny Národního Muzea se to srovnávat nedá, tam jdou počty do miliónů,“ říká Mgr. Zdeněk Munzar, vedoucí Knihovny VHÚ. „Pokud jde o čistě vojensko-historickou problematiku, pak je Knihovna VHÚ Praha bezkonkurenčně na špici. Milovník vojenství tady najde soustředěnou většinu materiálů, které už jinde v Česku nejsou k dispozici.“
Samozřejmě převažují knihy zabývající se primárně historií vojenství, nicméně jsou tu i publikace, které se k této oblasti vztahují volněji. „Máme například knihy z oblasti politologie nebo lékařství, ale také uměleckých řemesel, což je důležité třeba v případě starých zbraní. Anebo knihy o architektuře, které se věnují pevnostnímu stavitelství,“ vypočítává Zdeněk Munzar.
Knihovna disponuje několika unikátními knihami, které patří mezi tzv. inkunábule, tedy prvotisky vytištěné ještě před rokem 1500. Další téměř dvě stovky knih pochází z 16. století. Celkem je starých tisků – tedy těch do roku 1800 – přes 6 500. Většina knih z fondů pochází z 19. a především z 20. století. Roční přírůstek je zhruba 1 000 kusů, mírná většina je přitom ze zahraniční produkce. Knihy Vojenský historický ústav kupuje, ale dochází také k výměnám a některé výtisky dostává knihovna darem.
K jedinečným knihám mohou patřit mnohé publikace. Každý, kdo se věnuje historii vojenství, tu najde ze „svého“ období něco výjimečného. Pro někoho to může být například kniha věhlasného malíře Albrechta Dürera z 16. století, která se věnuje pevnostnímu stavitelství. Za pozornost stojí i malá knížka „... Artykul o deffensy ...“ vydaná českým stavovským sněmem v květnu roku 1618, v níž stavové obhajují svůj postup proti císařským místodržícím. Je to spisek, který úzce souvisí se začátkem Třicetileté války, neboť v něm svolávají zemskou hotovost, tedy de facto mobilizují. Svébytnou částí sbírkového fondu jsou rukopisy, kam patří například psaná zpráva o zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu 25. února 1634, anebo rukou psaný slovník německo-české vojenské terminologie, který vytvořil v 19. století setník Ferdinand Čenský, učitel češtiny na vídeňské novoměstské akademii.
„Disponujeme i nejucelenější sbírkou legionářské literatury,“ říká Zdeněk Munzar. „Větší soubor této literatury na světě už neexistuje. Jsou tu velice cenné exilové věci z Ruska. Také máme pozůstatky knihovny, která byla součástí Čs. samostatné obrněné brigády bojující za 2. světové války na západní frontě. A máme i tzv. knihy plukovních dějin, což je historie pluků rakouské armády. Je to asi 450 svazků. Po Vídni a Berlínu je naše sbírka největší.“
Mapová část knihovny obsahuje na 15 000 kusů map. Jde o plány bitev, pevností, některé jsou tištěné, jiné kreslené rukou. Jsou zde například výkresy vytvořené na počátku 19. století členy knížecí rodiny Thurn-Taxisů, přesněji pěti chlapci ve věku 11-15 let. Jejich náčrtky měly sloužit jako průprava pro budoucí vojenské angažmá. Mezi vzácné patří i kreslené rozmístění českých vojsk za ruské občanské války na Sibiři.
Jak jsou všechny tyto knihy i cennosti přístupné veřejnosti? Zájemce si ze sbírkových fondů může půjčovat prezenčně, knihy je možné studovat ve studovně v žižkovské budově. Od úterý do čtvrtka je otevřeno dopoledne od 8 hodin do 11.30 a odpoledne od 12.30 do 16.00 nebo 18.00 (přesný rozpis na této stránce). Stále také probíhá digitalizace fondů. Dokončený je například seznam ztrát vydávaný za 1. světové války, proslulé „Verlustlisten“. V něm si můžete například najít svého pradědečka, který padl v zákopech Světové války. Také téměř čtyřmi desítkami nejzajímavějších rukopisů mohou čtenáři listovat na svém monitoru (Manuscriptorium). Knihovna je také zapojena do programu EOD (eBooks on Demand), díky kterému je možné objednat si digitalizaci historické knihy, která již nepodléhá autorským právům. E-knihu pak získáte ve formátu PDF ve vysoké (tiskové) kvalitě.
1 – Jedna z místností knihovny
2 – Studovna Knihovny VHÚ na Žižkově
3 – Výpůjční protokol. Kombinace moderní počítačové techniky i kartičkové tradice.
4 – Ze sbírkových fondů
5 – Hlavní místnost, kde jsou uloženy knihy
6 – Dvě patra hlavní místnosti, dolů vedou schůdky
7 – V pozadí „vykukuje“ slovník pana Otty
8 – Ladné záhyby knihovního zábradlí
9 – Knihovní značka
10 – Vzpomínky na tažení maršála Dauna
11 – Mapa z roku 1761
12 – Plán ležení z roku 1739
13 – I papírová kartotéka se stále používá
14 – Vedoucí knihovny VHÚ-RHF Praha Zdeněk Munzar

Aktuálně


Partyzánské hnutí v českých zemích na začátku roku 1945

Partyzánské hnutí v českých zemích na začátku roku 1945

04. 03. 2025
Na konci ledna 1945 působilo na dosud neosvobozeném území Československa již 66…
Z restaurátorských dílen: Restaurování pušky s francouzským křesadlovým zámkem

Z restaurátorských dílen: Restaurování pušky s francouzským křesadlovým zámkem

28. 02. 2025
Pokračujeme ve webovém publikování práce kolegů z restaurátorských dílen. Dnes se dozvíte,…
Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

27. 02. 2025
Historik Prokop Tomek a účastník několika zahraničních operací Miroslav Vyšata připomněli českou…
Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

26. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

25. 02. 2025
Jaká byla role českých letců v první světové válce? Jaké příběhy se…