Zrod čs. armády v bouřlivých letech po vzniku republiky

„Dva roky bojů a organizační práce“, to je titul nové publikace, kterou vydalo Ministerstvo obrany a Vojenský historický ústav Praha. Vylíčen je v ní vznik a existence československé armády v letech 1918-1920.

Autorem textu téměř dvousetstránkové knihy je historik doc. Radko Břach, emeritní pracovník Vojenského historického ústavu Praha. Spoluautorem je další historik z VHÚ Praha Jaroslav Láník. Ten se postaral o redakci textu a o výběr četných fotografií a map, které jsou nedílnou součástí publikace a jsou čtenářsky atraktivní.

Období těsně po 28. říjnu 1918 a několik následujících let nebylo pro nově vzniklou republiku snadným obdobím. Byť na jeho straně stály vítězné mocnosti, musel nový stát překonávat nejrůznější těžkosti spojené se zrodem samostatných institucí. K nim patřily i ozbrojené složky.

Ani doba nebyla klidná, prakticky celou střední Evropou procházely sociální bouře a radikální levice se snažila uchopit moc do svých rukou. Československo také muselo aktivně vystoupit na obranu svých nových hranic. Právě tento úkol byl jedním z nejdůležitějších, před kterým stála nově vzniklá armáda mladého státu.

Autor ve svém důkladném textu postupuje chronologicky, rozčlenil ho na čtyři stěžejní kapitoly. V úvodní se věnuje období od 28. října do konce roku 1918, které bylo poznamenáno společenskou neukotveností, částečně i chaosem a především velkou improvizací. Je zde vylíčeno utváření orgánů státní moci, postoj vojáků k převratu, podchycení domácího vojska a otázka přejímání domácích důstojníků. Dvě kapitoly jsou cíleny i na vzpouru Němců v pohraničí, resp. na situaci na Slovensku.

Druhá, nejrozsáhlejší kapitola pojednává o branném úsilí k prosazení čs. státnosti během zimy a jara 1919, resp. do počátku července toho roku. Velká část kapitoly je věnována situaci na Slovensku, ať už se jedná o obsazení územ domácím vojskem nebo boje s Maďarskem, resp. jeho bolševickými silami. Zmíněn je samozřejmě i československo-polský střet o Těšínsko. Důležitou událostí, které se autor věnuje, je i ustavení generálního štábu a formování divizí československé armády.

Ve třetí části knihy je pozornost koncentrována na přechod k mírové organizaci čs. armády mezi červencem 1919 a březnem 1920. Vylíčeno je zde doznívání mimořádných válečných opatření, demobilizace a dislokace do mírových posádek, proces unifikace čs. armády, zvažované varianty branného systému a otázka branného zákona.

V závěrečné části je pak vylíčen návrat ruských legionářů do vlasti, problematika demobilizace a začleňování rekrutů, ale také otázka vojenského školství.

Skutečně bohatý je fotografický a obrazový doprovod knihy. Ten obsahuje snímky jak dokumentárního charakteru, které ilustrují konkrétní dění v inkriminovaném období, tak fotografie oficiální, především portréty jednotlivých politiků a vojenských činitelů. Jsou zde také přetištěny četné dokumenty, titulní strany dobového tisku a nechybí ani mapy bojových situací ze střetů s Maďary na Slovensku. V neposlední řadě jsou čtenářům předloženy i četné tabulky, které vypočítávají stavy jednotek či zobrazují jejich organizační schéma.

RED