Československo vždy patřilo ke státům, které vyráběly a exportovaly značné počty zbraní a munice, z nichž se nejedna stala legendou. O kvalitě a nadčasovosti pak svědčí fakt, že se tyto zbraně nacházely ve výzbroji armád po desetiletí.
Historie tohoto kanonu sahá do období Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1940 byl Zbrojovce Brno zadán požadavek na vývoj a výrobu automatického protiletadlového kanonu určeného pro německé ponorky. Mělo se jednat o výkonný kanon s kadencí 400 ran za minutu a úsťovou rychlostí 1000 m/s. Od ledna 1942 pracoval na tomto úkolu tým pod vedením Ing. Josefa Kouckého. Projekt tehdy dostal označení ZK 414. Vývoj nábojů probíhal v Konstruktě Praha pod vedením Ing. Aloise Farlíka a v pobočce Zbrojovky ve Vsetíně, kde byl vedoucím Ing. Otakar Söhnel. Na počátku roku 1943 byl dokončen prototyp, který však dosahoval kadence jen 300 ran/min. Němci zastavili vývoj v Brně a převedli práce k německým firmám Rheinmetall a Mauser. Jejich prototypy však měly nižší výkony než brněnský, proto se vývoj opět stěhoval do Brna. Řešitelem úkolu se stal Ing. Josef Pech. Kanon nesl již německé označení 3cm MK 303 (Br). Byly vyrobeny dvě varianty - námořní s lafetou Br 300 a pozemní na dvoukolovém taženém podvozku Br 303. Ta se také jako jediná dostala v druhé polovině roku 1944 do sériové výroby. Do konce války bylo vyrobeno asi 130 kanonů. Po skončení války však historie tohoto kanonu zdaleka nekončí.
Po válce je Zbrojovkou Brno nabídnut tento kanon čs. armádě pod označením ZK 414. Objevil se ale zcela jiný problém, kompletní dokumentaci zabavila a odvezla na konci války Rudá armáda. Naštěstí Ing. Pech zachránil kopie a mohla být nakreslena nová dokumentace. Čs. armáda objednala prototypy pod označením ZK 453. Ten dosahoval již kadence 425 ran/min. Armáda se rozhodla pro dokončení vývoje kanónu a požadovala použít tento kanón ve zdvojené lafetaci, umístěné na vlečném čtyřkolovém podvozku. Tak se do výzbroje čs. armády dostává legendární 30 mm protiletadlový dvojkanon vz. 53 (PLDvK vz. 53). Kanon byl v roce 1959 modernizován tak, aby splňoval požadavky kladené na manévrové vedení boje. Byl umístěn na pancéřovaný podvozek středního nákladního automobilu 6x6 Praga V3S. Jako takový si vysloužil přezdívku „Ještěrka“ a sloužil v československé a poté v české armádě až do konce roku 2003.
30mm kanon Gerät 303 Br ze sbírky VHÚ Praha nese označení 30mm Flak M 44 U Nr. 100 a do sbírky byl získán po skončení 2. světové války.
Technická data:
Ráže 29,9 mm
Kadence 400 ran/min
Počáteční rychlost střelby 1070 m/s
Hmotnost kanonu 180 kg
Délka hlavně 2326 mm
Šířka zbraně 540 mm
Jan Fedosejev