Avia BH-33E v Jugoslávii

Avia BH-33E v Jugoslávii

Série snímků pořízená ve třicátých letech zachycuje působení stíhacího dvojplošníku Avia BH-33E československé konstrukce v Jugoslávii. Na snímcích jsou u těchto strojů jugoslávští letci a Čechoslováci.

 

Jednomístný stíhací dvojplošník Avia BH-33 byl navržen konstruktéry Pavlem Benešem a Miroslavem Hajnem ve druhé polovině dvacátých let. Na počátku tohoto typu stála snaha namontovat do stíhačky BH-21 nový hvězdicový motor Bristol Jupiter, vyvinutý v Británii a licenčně vyráběný francouzskou firmou Gnome-Rhône. Spojení tohoto motoru s drakem BH-21 neneslo požadované výsledky, proto se Beneš a Hajn rozhodli drak letounu přepracovat. Roku 1927 vznikal prototyp, roku 1928 byla zahájena výroba. Základní verze BH-33 představovala poslední stroj firmy Avia s celodřevěnou konstrukcí.

Československé letectvo jevilo o tento letoun malý zájem a pořídilo si pouze několik kusů. Navazující verze BH-33E se již pyšnila kovovou konstrukcí s eliptickým průřezem. Ani tato verze však na domácím trhu neprorazila, československé letectvo zakoupilo pouze několik kusů pro závodní účely. Teprve nová verze s motorem Škoda L, nesoucí označení BH-33L, se dočkala: československé letectvo objednalo sérii 80 strojů. Po rozbití zbytkového Československa v březnu 1939 tyto stroje převzalo Německo a Slovensko.

Různé verze stíhacího letounu Avia BH-33 vzbudily zájem i v cizině. Několik strojů bylo dodáno do Belgie, jeden se za španělské občanské války údajně dostal do Španělska, kde bojoval na republikánské straně. Velké úspěchy zaznamenala stíhačka BH-33 v Polsku. Byl tam dodán jeden stroj československé výroby, dalších padesátých kusů vyrobila tamní továrna PWS v licenci pod označením PWS-A. Do poloviny třicátých let sloužily u stíhacích eskader, poté byly používány k výcvikovým účelům.

Jugoslávské letectvo používalo přes čtyřicet letounů typu BH-33E, z toho většina byla vyrobena v licenci v samotné Jugoslávii, v závodech Ikarus v Zemunu (údaje o počtu kusů vyrobených v Jugoslávii kolísají mezi 24 a 42). Dva z těchto strojů vzlétly a byly sestřeleny za nacistického útoku na Jugoslávii v dubnu 1941, další používalo letectvo loutkového chorvatského státu. Několik letounů jugoslávské výroby zakoupilo Řecko. Mezi další uživatele menšího počtu strojů vyrobených v ČSR patřil i Sovětský svaz (2–3 kusy) a Japonsko (1 stroj).

Stíhací letoun BH-33E s kovovou konstrukcí byl 7,04 m dlouhý, rozpětí křídel činilo 8,90 m. Osádku tvořil jeden pilot, výzbroj představovala dvojice synchronizovaných kulometů vz. 28 ráže 7,92 mm. Maximální rychlost činila 294 km/h, stroj měl dolet 450 km a mohl dostoupat do maximální výšky 8000 m.

 

Aktuálně



Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…
80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

25. 03. 2025
Dnes si připomínáme 80 let od leteckého útoku na Prahu. První velké…