Před 600 lety se naplno rozhořely boje první křížové výpravy proti husitům, která byla vyhlášená v březnu roku 1420 ve Slezsku. Král Zikmund pak v jejím čele koncem dubna vtáhl do Čech a v květnu se rozložil s vojskem u Kutné Hory, zatímco do Prahy dorazili táboři vedení Janem Žižkou.
V červnu královské vojsko operovalo v širším okolí Prahy. Odpoledne 12. června Zikmund osobně vedl klamný manévr, kterým vylákal husitské síly obléhající Pražský hrad do pole, a téměř vyhladovělým obráncům mezitím dopravil potřebné zásoby. K postupu přímo proti pražské metropoli ale král přistoupil až koncem měsíce a 30. června zahájila jeho armáda obléhání Prahy. Jeho síly držely Pražský hrad i Vyšehrad, Pražané ale zatím stále měli otevřenou severovýchodní cestu k zásobování, neboť drželi vrch Vítkov. Obrovská Zikmundova armáda se již svým soustředěním u Prahy dostala do zásobovacích obtíží. Neúspěch křižáků 14. července 1420 v bitvě na Vítkově (nebo také zde), kvůli němuž nebylo možno plně uzavřít obléhací kruh kolem Prahy, tak předznamenal brzký konec tažení. Logistické obtíže a postupný rozklad křižáckého vojska proto vedly krále Zikmunda k tomu, že koncem července obléhání Prahy přerušil a po vlastní korunovaci na Pražském hradě odtáhl zpět ke Kutné Hoře.
Prezentovaná kniha německého historika Wilhelma Bauma představuje osobnost krále a císaře Zikmunda Lucemburského v poněkud jiném světle, než je český čtenář zvyklý. Jde totiž o komplexní zpracování Zikmundovy vlády a diplomatiky, v němž je problematika Čech pouze jednou z mnoha záležitostí. Teprve v celoevropském kontextu vyniká Zikmundova osobnost a šíře jeho záběru. Klíčovým středobodem jeho snažení se po většinu života stalo vytvoření tak silného soustátí, které by bylo schopno čelit expanzi Osmanské říše. S tím souvisela i Zikmundova snaha o opětovné sjednocení křesťanské církve, ale také jeho politika v říši, v Itálii i vůči polsko-litevskému soustátí a Řádu německých rytířů.
Představovaná publikace, vázaná v pevných kartonových deskách, je klasickým příkladem odborné literatury. Disponuje rozsáhlým poznámkovým aparátem i jmenným rejstříkem, samotný text je ale i přes svoji fundovanost čtivý a doplňuje jej černobílá obrazová příloha i několik rodokmenů panovnických a šlechtických rodů. Za zmínku stojí i doslov z pera významného českého medievalisty zabývajícího se obdobím vlády Lucemburků, prof. PhDr. Františka Kavky, CSc., který podtrhuje význam Baumovy práce.
Věříme proto, že dnes prezentovaná kniha připomene nejen 600. výročí jedné z událostí našich vojenských dějin, ale také zaujme všechny příznivce dějin husitství a 15. století obecně. A snad také napomůže pozměnit v Čechách obecně zažitý pohled na císaře Zikmunda Lucemburského, který zdaleka nebyl jen příslovečnou liškou ryšavou.
Citace:
BAUM, Wilhelm. Císař Zikmund : Kostnice, Hus a války proti Turkům. Praha : Mladá fronta, 1996. 405 s.