Georg Andreas Böckler (1617–1687) je jedním z vojenských spisovatelů raného novověku, o jehož životě dosud není mnoho známo. Víme, že se narodil roku 1617 v bavorském Cronheimu, jeho otec byl evangelickým farářem, zatímco jeden z jeho bratrů působil jako profesor ve Štrasburku. Sám Georg Andreas působil jako inženýr a stavitel též ve Štrasburku a později ve Frankfurtu a Norimberku. Od roku 1656 byl Böckler architektem na dvoře württemberského vévody Eberharda III. (1614–1674), kde v úřadu vystřídal stavitele Heinricha Kretzmera. Jeho hlavním úkolem zde bylo zajistit opravu pevností pobořených v bojích třicetileté války (1618–1648). Roku 1673 tak kupříkladu připravil plány pro opravu zámku Mühlburg, který byl ovšem již roku 1689 opět zničen francouzskými vojsky v rámci bojů devítileté války (1688–1697). Od roku 1679 působil Böckler jako stavitel na dvoře markraběte Johanna Friedricha von Brandenburg-Ansbach (1654–1686). Zemřel v únoru roku 1687 v Ansbachu.
Z Böcklerova knižního díla bývají jmenovány především publikace vydávané od 50., respektive 60. let 17. století a mnohdy tak zůstává opomenut jeho čtyřsvazkový spis Manuale Architecturae Militaris. První část díla vyšla již roku 1645, tedy v době, kdy bylo autorovi 28 let. Druhá část následovala s ročním odstupem, třetí byla vydána rok poté, ovšem čtvrtá vyšla až po dalších třinácti letech – roku 1660. Předmětem tohoto příspěvku je představení především třetího svazku díla, který pojednává o velkých dělech a o jejich využití v pevnostech i mimo ně. Publikace podlouhlého šestnácterkového formátu o rozměrech 7 x 9 cm je opatřena řadou ilustrací, které zobrazují dělostřelecké hlavně, střelecké příslušenství či např. balistické nákresy. Přes svůj malý formát obsahuje kniha též frontispis, v němž je název publikace vepsán do zavěšené kartuše. V ilustrační složce dominuje dělo umístěné za gabiony v pravé části listu, které právě střílí na opevněné město v pozadí.
Z mladších Böcklerových děl je třeba jmenovat další spisy zaměřené na vojenské stavitelství, např. Handbüchlein über die Fortification u. Vestungsbaukunst (1659), nebo na mechaniku, např. Theatrum Machinarum Novum (1661). K zcela odlišnému žánru potom náleží kniha Nützliche Hauß- und Feldschule (1678), která se zabývá správou panství a jeho hospodářstvím, stejně tak ovšem kuchařským uměním nebo výrobou domácích léčiv. Jako taková patřila k žánru tzv. Hausväterliteratur, který byl určen především vzdělaným majitelům pozemků, zejména šlechtického původu.
Böcklerovo dílo Manuale Architecturae Militaris sice patří mezi autorovy méně známé spisy, jedná se ovšem o jedno z prvních děl tohoto později poměrně významného vojenského stavitele. Jednotlivé části Manuale Architecturae Militaris byly publikacemi příručkového charakteru, které byly navíc vydávány ve skutečně kapesním formátu, a jejich čtenářské využití se tak nutně neomezovalo pouze na šlechtické knihovny, ale bylo je možné používat též v terénu.
Mladší vydání knihy z roku 1660 si můžete online přečíst zde.
Citace:
BÖCKLER, Georg Andreas. Manuale Architecturae militaris. Dritter Theil. Franckfurt: Thomas Matthias Götz, 1647. 18, 127 stran, 18 obrazových příloh.